EU přibrzdí útlum emisních povolenek. Továrny mají získat více času
Shutterstock.com
EU přibrzdí zelený tlak na továrny. Nové povolenky chce vydávat i po roce 2039
Evropská komise chce zmírnit plánovaný útlum emisních povolenek a umožnit jejich vydávání i ve 40. letech. Ústupek těžkému průmyslu má být výměnou za investice do čistší výroby přímo v Evropě.
šéfredaktor
Evropská komise se chystá zmírnit jeden z nejtvrdších prvků unijní klimatické politiky. V rámci revize systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS chce umožnit vydávání nových povolenek také po roce 2039. Podle nynějších pravidel by se jejich nabídka v tomto roce přiblížila nule.
Neznamená to, že by Evropská unie opouštěla závazek dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. Brusel ale připouští, že ocelárny, cementárny, rafinerie, chemičky nebo elektrárny budou produkovat část emisí déle, než předpokládala dosavadní trajektorie.
Komise tím reaguje na sílící tlak evropského průmyslu a členských států. Energeticky náročné podniky upozorňují, že náklady na povolenky spolu s vysokými cenami energií oslabují jejich schopnost konkurovat výrobcům ze Spojených států, Číny a dalších zemí s mírnější klimatickou regulací.
Povolenky budou ubývat pomaleji
Současná podoba systému počítá s tím, že počet dostupných povolenek bude klesat natolik rychle, až se od roku 2039 přestanou vydávat nové. Firmy by poté mohly obchodovat už jen s povolenkami, které by zůstaly na trhu.
Připravovaná změna má tento konec odsunout hluboko do 40. let. Komise chce také zpomalit takzvaný lineární redukční faktor, který každoročně snižuje celkové množství dostupných povolenek. Mezi roky 2028 a 2030 má nabídka klesat o 4,4 procenta ročně, v roce 2031 by se však tempo podle připravovaného návrhu snížilo na 3,7 procenta a později dále zpomalilo.
Průmyslové podniky by současně měly dál dostávat část povolenek zdarma. Úleva ale nemá být bezpodmínečná. Komise ji chce spojit s požadavkem, aby firmy investovaly do modernizace, snižování emisí a výroby přímo v Evropské unii.
Brusel tak chce evropské výrobce chránit před rychlým růstem nákladů, aniž by zcela odstranil motivaci přejít na čistší technologie. Hodnota bezplatných povolenek poskytovaných podnikům se nyní pohybuje přibližně mezi 35 a 40 miliardami eur ročně.
Část peněz se má vrátit továrnám
Změnit se má rovněž využití výnosů z povolenek. Systém přináší evropským státům a fondům přibližně 40 miliard eur ročně, Komise však chce větší část peněz nasměrovat zpět do dekarbonizace ocelářství, výroby cementu, letectví a dalších energeticky náročných oborů.
Podle návrhu by nejméně polovina vybraných příjmů měla sloužit k modernizaci průmyslu. Dnes jde přímo na tento účel jen menší část. Brusel tím reaguje na dlouhodobou kritiku podniků, podle nichž státy příjmy z povolenek vybírají, ale nedostatečně je vracejí do investic potřebných ke snižování emisí.
EU ETS se vztahuje přibližně na 40 procent evropských emisí a zahrnuje energetiku, těžký průmysl, letectví a námořní dopravu. Od zavedení systému v roce 2005 emise zahrnutých odvětví výrazně klesly. V roce 2024 byly zhruba o polovinu nižší než v roce 2005.
Úleva rozdělila členské státy
Změkčení systému podporují především země se silným průmyslem nebo vysokou závislostí na fosilních zdrojích. Delší přechodné období požadovaly mimo jiné Polsko, Itálie a některé další státy střední a východní Evropy.
Proti rozsáhlejším ústupkům naopak vystupují severské země a Španělsko. Obávají se, že pomalejší snižování počtu povolenek zvýhodní podniky a státy, které modernizaci odkládaly, zatímco firmy, jež už do čistší výroby investovaly, přijdou o část své konkurenční výhody.
Komise současně nechce ustoupit od unijního cíle snížit do roku 2040 čisté emise skleníkových plynů o 90 procent proti roku 1990. Nová podoba ETS má ale počítat s tím, že emise z některých obtížně dekarbonizovatelných odvětví nezmizí ani po roce 2040 a budou muset být vyvažovány zachycováním a ukládáním oxidu uhličitého.
Návrh Evropské komise ještě nebude konečným rozhodnutím. O výsledné podobě reformy budou jednat členské státy a Evropský parlament. Spor se tak přesune od otázky, zda průmyslu ulevit, k tomu, jak velká úleva bude a jaké investice za ni budou muset podniky slíbit.
