Brusel chce zpomalit úbytek povolenek. Průmyslu dá více času, část emisí vykompenzuje v zahraničí
Shutterstock.com
Evropským továrnám dochází čas. Komise jim chce přidat další roky, kritici varují před trojským koněm Green Dealu
Evropská komise chce zpomalit úbytek emisních povolenek, prodloužit bezplatnou podporu průmyslu a část klimatického cíle plnit pomocí projektů v zahraničí. Brusel změnu označuje za investiční impuls, ekologické organizace za odměnu firmám, které modernizaci příliš dlouho odkládaly.
šéfredaktor
Komise navrhuje největší přestavbu unijního emisního trhu za poslední roky. Průmyslovým podnikům chce poskytnout více času na investice, zpomalit pokles množství povolenek a část evropského klimatického úsilí přesunout do projektů realizovaných mimo Unii.
Brusel reformu zdůvodňuje změnou ekonomického a geopolitického prostředí. Evropské ocelárny, chemičky, cementárny a další energeticky náročné podniky čelí vysokým cenám energií, slabší poptávce a konkurenci výrobců ze zemí, kde firmy nenesou srovnatelnou cenu za vypouštění uhlíku.
„EU ETS prokázal, že oceňování uhlíku funguje. Snížil emise, posílil energetickou bezpečnost Evropy a mobilizoval investice napříč ekonomikou,“ uvedl eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra při zveřejnění návrhu revize emisního systému.
Od spuštění v roce 2005 vytvořil evropský emisní systém podle Komise příjmy přes 270 miliard eur a pomohl snížit emise v zahrnutých odvětvích přibližně o polovinu. Nový návrh však přiznává, že současná trajektorie může být pro část evropského průmyslu příliš rychlá.
Více povolenek zůstane na trhu déle
EU ETS stanovuje celkové množství emisních povolenek pro elektrárny, těžký průmysl, letectví a námořní dopravu. Jedna povolenka opravňuje podnik vypustit jednu tunu oxidu uhličitého nebo odpovídající množství jiného skleníkového plynu.
Počet povolenek se každoročně snižuje prostřednictvím takzvaného lineárního redukčního faktoru. Čím rychleji povolenky ubývají, tím větší je tlak na firmy, aby emise omezily nebo investovaly do čistších technologií.
Současná pravidla počítají s ročním poklesem o 4,4 procenta od roku 2028. Komise nyní navrhuje snížit tempo na 3,7 procenta v letech 2031 až 2035 a následně pouze na 1,7 procenta mezi roky 2036 a 2040, uvádí v přehledu připravovaných změn.
Povolenky by se tak vydávaly i po roce 2040 a evropské továrny by získaly více času na přechod k elektrickým pecím, vodíku, zachycování uhlíku nebo jiným technologiím.
Právě pomalejší pokles množství povolenek je jádrem kritiky. Climate Action Network Europe tvrdí, že návrh umožní elektrárnám a průmyslu vypouštět více emisí, oslabí dlouhodobou cenu uhlíku a zhorší návratnost investic firem, které s modernizací začaly dříve.
Konečný evropský cíl se přitom nemění. Unie má podle evropského klimatického zákona do roku 2040 snížit čisté emise o 90 procent proti roku 1990.
Část snížení ale nebude muset vzniknout přímo v Evropě. Od roku 2036 mohou vysoce kvalitní mezinárodní kredity představovat až pět procentních bodů evropského cíle. Nejvýše 85procentního snížení tak musí být dosaženo uvnitř Unie.
V rámci samotného ETS chce Komise využít zahraniční kredity odpovídající až dvěma procentním bodům. Prakticky jde přibližně o 260 milionů tun emisí, které mohou být vykompenzovány projekty v partnerských zemích.
Zahraniční projekt by například omezil vypouštění skleníkových plynů nebo odstranil uhlík z atmosféry, zatímco evropské podniky by dostaly odpovídající prostor pro emise navíc. Přesná pravidla pro kvalitu projektů, kontrolu výsledků a ochranu před dvojím započítáním musí Unie teprve vytvořit.
Kritici proto mluví o trojském koni. Kredity mohou snížit náklady v odvětvích, kde je odstranění posledních emisí mimořádně drahé. Současně ale hrozí, že investice místo evropských továren zamíří do projektů v zahraničí a část průmyslové modernizace se odloží.
Bezplatné povolenky výměnou za investice
Druhou zásadní změnou je prodloužení bezplatných povolenek. Ty mají chránit evropské podniky před takzvaným únikem uhlíku, tedy přesunem výroby do zemí, kde podniky nemusí za emise platit.
U oceli, cementu, hliníku, hnojiv a dalších výrobků zahrnutých do systému uhlíkového cla CBAM měly být bezplatné příděly postupně ukončeny do roku 2034. Komise nyní navrhuje zpomalit jejich úbytek a úplný konec posunout do roku 2038.
Bezplatná alokace má podle Evropské komise pokračovat i po roce 2030 v dalších odvětvích ohrožených přesunem výroby. Podpora však má být těsněji spojena s investicemi uskutečněnými přímo v Evropské unii.
Podnik bude muset předložit plán dekarbonizace a v průběhu několika let investovat částku odpovídající ekonomické hodnotě získaných bezplatných povolenek. Většinu přídělu obdrží po schválení plánu, poslední část až po ověření investic a dosažení významného snížení emisí.
Ekologické organizace namítají, že firmy dostanou většinu podpory ještě předtím, než prokážou výsledek. Podle Climate Action Network Europe tak mohou být zvýhodněny podniky, které pouze předloží budoucí plán, proti konkurentům, kteří už do čistších procesů investovali.
Komise naopak tvrdí, že uhlíkový tlak bez dostupného financování nestačí. Součástí balíčku má být Průmyslová dekarbonizační banka s kapacitou 100 miliard eur. Členské státy by zároveň musely nejméně polovinu svých příjmů z povolenek vracet do dekarbonizace odvětví zahrnutých v ETS.
Systém by se měl rozšířit také o trvalé odstraňování uhlíku. Certifikované projekty zachycující oxid uhličitý přímo ze vzduchu nebo z biogenních zdrojů by mohly vytvářet kredity použitelné proti obtížně odstranitelným průmyslovým emisím.
Dubaj uvnitř, New York mimo
Reforma mění také pravidla pro letectví. Evropský ETS nyní pokrývá především lety uvnitř Evropského hospodářského prostoru a spojení s Británií a Švýcarskem. Velká část dálkových mezinárodních letů zůstává pod globálním kompenzačním systémem CORSIA.
Od roku 2029 chce Komise zahrnout do evropského emisního trhu také část letů odlétajících z Unie do třetích zemí do vzdálenosti přibližně pěti tisíc kilometrů. Do systému by se tak dostalo například spojení z Paříže do Dubaje, zatímco let do New Yorku by zůstal mimo.
Organizace Transport & Environment odhaduje, že i po rozšíření zůstane 47 procent emisí evropského letectví bez uhlíkové ceny. Zahrnutí všech odlétajících spojů by podle jejího výpočtu přineslo přibližně 4,2 miliardy eur dodatečných příjmů.
Mezinárodní organizace civilního letectví naopak před rozšířením evropského systému varuje. Podle ICAO by se mohl překrývat s globálním režimem CORSIA, vést k dvojímu zpoplatnění stejných emisí a roztříštit mezinárodní pravidla.
Komise chce současně vyčlenit 110 milionů povolenek na podporu čistších lodních paliv a bezemisních pohonů. Do emisního trhu mají být postupně zahrnuty také spalovny komunálního odpadu.
Návrh tedy není jednoduchým zrušením klimatické politiky. Přináší další investiční podmínky, rozšiřuje působnost trhu a vrací část příjmů průmyslu. Současně však zpomaluje snižování počtu povolenek, prodlužuje jejich bezplatné přidělování a otevírá prostor pro nahrazování domácích investic zahraničními kredity.
Rozhodující nebude jen konečné číslo klimatického cíle. Podstatné bude, zda dodatečný čas skutečně přinese elektrické pece, čistší chemickou výrobu a nové průmyslové technologie, nebo zda evropské podniky získají další roky podpory a nejdražší část transformace opět odloží.
