EU chce zlevnit elektřinu: fosilní paliva čekají vyšší daně

EU chce zlevnit elektřinu: fosilní paliva čekají vyšší daně

Shutterstock.com

EU připravuje daňový obrat: elektřina má získat výhodu před fosilními palivy

Evropská unie se připravuje na zásadní posun v tom, jak zdaňuje energii. Podle návrhu, který má Evropská komise představit v květnu, by elektřina měla být napříč blokem zatížena nižšími daněmi než fosilní paliva. Jde o součást širší snahy přesměrovat evropskou energetiku od dovážené ropy a plynu směrem k domácím zdrojům – především obnovitelným a jaderným.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Plán zapadá do strategie postupné elektrifikace ekonomiky, která má posílit výrobu elektřiny ze solárních, větrných a vodních zdrojů. „Je to už druhá krize fosilních paliv během několika let. Musíme posílit vlastní, dostupnou a spolehlivou energii,“ uvedla předsedkyně Komise Ursula von der Leyen. „Náš cíl je zcela jasný… přesunout výrobu elektřiny k obnovitelným zdrojům a jádru.“

Načasování návrhu není náhodné. Energetické trhy znovu destabilizuje konflikt s Íránem a hrozby blokády v Hormuzském průlivu, kudy proudí přibližně pětina světových dodávek ropy a plynu. Výpadky přepravy vedly k prudkému růstu cen. „Od začátku konfliktu — před 44 dny — náš účet za dovoz fosilních paliv vzrostl o více než 22 miliard eur,“ uvedla von der Leyen. Pro evropské vlády to znamená další tlak na veřejné finance i inflaci.

Daňové zvýhodnění elektřiny má podle unijních představitelů dvojí efekt: snížit její cenu v delším horizontu a vytvořit stabilnější prostředí pro investice do obnovitelných zdrojů. Návrh však naráží na strukturální limity evropské politiky. Daňová legislativa vyžaduje jednomyslný souhlas členských států – a podobné iniciativy v minulosti opakovaně ztroskotaly na odporu menšiny zemí.

Vedle toho se vrací debata o dočasné dani z mimořádných zisků energetických společností. Rakousko, Německo, Itálie, Portugalsko a Španělsko vyzvaly Komisi k předložení evropského řešení. „Najít evropské řešení je správný přístup,“ uvedli jejich ministři financí s tím, že výnosy by mohly financovat cílenou pomoc domácnostem a firmám a zmírnit inflační tlaky bez další zátěže pro veřejné rozpočty.

Zejména zadlužené ekonomiky, jako je Itálie, se pohybují na hraně fiskálních možností. Kombinace rostoucích cen a zpomalujícího růstu přitom zvyšuje riziko stagflace. Přesto ani v otázce mimořádné daně nepanuje shoda mezi evropskými komisaři. Zda se návrhy promění v konkrétní legislativu, tak bude záviset především na politické vůli členských států v nadcházejících týdnech.