Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová
Shutterstock.com
Udržitelnost & byznys
Jedno fiasko nám stačilo. EU přitvrzuje v klimatických jednáních, vůči gigantům chce být sebevědomá
Evropská unie mění přístup ke globálním klimatickým jednáním. Před COP31 v turecké Antalyi chce lépe koordinovat členské státy, posílit spolupráci s klíčovými partnery a méně vystupovat jako prostředník. Cílem je důrazněji prosazovat evropské priority.
editor
Evropská unie zásadně mění způsob, jakým chce vyjednávat o globální klimatické politice. Po loňském neúspěchu summitu COP30 v brazilském Belému přepracoval Brusel svou strategii a před letošní konferencí COP31 v turecké Antalyi chce být méně izolovaný, lépe koordinovaný a připravený důrazněji prosazovat vlastní zájmy.
Právě Belém se stal podle evropských představitelů zlomovým momentem. EU se svými zhruba šesti procenty globálních emisí nemůže podle bývalého dánského ministra pro klima Larse Aagaarda sama určovat směr celosvětových jednání.
„Už nemůžeme vést vyjednávání,“ řekl webu Rapporteur, někdejšímu Euractivu. Evropa podle něj potřebuje „konstruktivní červené linie“ a větší důraznost. „Musí být ochotná říct ne,“ dodal.
Reforma se promítla mimo jiné do mandátu pro COP31. Dokument, který má evropské vyjednavače vést, má jen devět stran, zatímco materiál připravený pro summit v Baku v roce 2024 měl 24 stran. Ministři chtějí jasnější rozdělení rolí, realističtější cíle a jednotnější vyjednávací strategii.
Evropa chce také více využívat politickou váhu jednotlivých členských zemí. Podle irského představitele, jehož země nyní předsedá Radě EU, mají ministři během summitu jednat přímo s klíčovými partnery. Německo by například mohlo vést intenzivnější dialog s Čínou, zatímco Francie už navazuje kontakty s africkými zeměmi a státy Tichomoří. Tyto skupiny mají při klimatických summitech významný vliv, protože výsledné dohody vznikají na základě konsenzu.
Brusel zároveň nechce opakovat chybu, kdy evropská klimatická politika působí jako moralizování vůči zbytku světa. EU chce být sebevědomá ohledně svého snižování emisí, ale zároveň méně triumfalistická a konfrontační. „Bylo by moudré být trochu pokornější,“ připustil Aagaard. Evropa podle něj v minulosti někdy působila kvůli kombinaci tržního hospodářství a diplomacie příliš sebejistě.
Změnit se má také rozložení rolí. Zatímco Spojené státy bývaly v klimatických jednáních vnímány jako tvrdý hráč a EU jako prostředník, evropská diplomacie nyní připouští, že někdy musí zaujmout výraznější pozici, aby výsledná dohoda zůstala vyvážená.
EU navíc připravuje společnou komunikační strategii, aby jednotliví představitelé na COP31 neposílali protichůdné signály. Evropská unie se zároveň snaží udržet hlavní téma jednání: rychlejší snižování emisí. Letošní summit přitom přichází v době rekordních veder, požárů a povodní a při slábnoucím tempu globálních klimatických jednání.
Podle evropských diplomatů bude klíčové, zda COP31 přinese konkrétní posun v omezování emisí. Další summit bez jasného signálu o potřebě rychlejšího snižování emisí by podle nich mohl výrazně oslabit celý mezinárodní klimatický režim.