Produkce brambor v EU mezi lety 2000 a 2023 klesla téměř o 40 procent, a to kvůli klimatickým výkyvům, nižší spotřebě a přísnějším pravidlům pro pesticidy. Omezená nabídka v minulých letech podpořila růst cen a zvýšila atraktivitu plodiny pro pěstitele.

Situace se však rychle změnila. V roce 2025 ceny brambor meziročně klesly o 22 procent, navíc po slabším roce 2024. Vyšší ceny motivovaly zemědělce k rozšíření ploch rychleji, než dokázal trh absorbovat.

„Francie potřebovala zhruba 40 tisíc hektarů brambor navíc do roku 2030. Tento nedostatek byl zaplněn během jediného roku,“ uvedl Geoffroy d’Evry, prezident francouzské organizace producentů UNPT. D’Evry zároveň předsedá pracovní skupině pro brambory v rámci Copa-Cogeca a stojí v čele Severozápadoevropské asociace pěstitelů brambor (NEPG).

Podle něj činí běžná poptávka v Německu, Francii, Belgii a Nizozemsku přibližně 24 milionů tun ročně. „Letos jsme sklidili 27 milionů tun,“ řekl. Přebytek tří milionů tun tak vytváří tlak na ceny i skladovací kapacity.

Uhlíkové cloUhlíkové clo

Nové opatření EU zdraží hnojiva. Hrozí dražší potraviny, zemědělci se bouří

Slábnoucí export a rostoucí konkurence

Možnosti vývozu mimo Evropskou unii se podle producentů zúžily. Geopolitické napětí a obchodní nejistota brzdí uzavírání nových kontraktů. D’Evry uvedl, že celní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa „utlumila chuť podniků obchodovat“.

Konkurenceschopnost evropských exportérů dále oslabuje vývoj měnového kurzu. Slabší euro vůči dolaru ztěžuje postavení na trzích, kde se prosazují noví hráči, například Čína, Indie nebo Egypt. „Nejenže tyto trhy ztrácíme, ale stávají se z nich konkurenti na třetích trzích,“ řekl d’Evry s odkazem zejména na Blízký východ.

Polsko pod tlakem levných dodávek

Zvlášť silně dopadá situace na Polsko. „Sklady jsou plné,“ uvedl Tomasz Bienkowski, prezident Polské bramborářské federace.

Část úrody navíc poškodily silné podzimní deště, což zkomplikovalo zpracování brambor pro výrobu hranolků a chipsů. Slabší kvalita omezuje možnosti odbytu v potravinářském průmyslu.

Současně se podle Bienkowského zvyšuje dovoz ze západní Evropy, kde se producenti snaží přesměrovat přebytky. Levné dodávky dále tlačí ceny na domácím trhu. Někteří pěstitelé podle něj prodávají 100 kilogramů brambor za tři eura. „Pro některé velké farmy je kolaps reálnou možností,“ varoval.

ZemědělstvíZemědělství

Zemědělci v ČR loni více než zdvojnásobili zisk na 9,7 miliardy Kč

Omezení produkce jako nevyhnutelné řešení

Producenti nyní hledají alternativní využití přebytků. Ve Francii UNPT spustila platformu pro přesměrování části produkce do krmiv pro zvířata. V Polsku by však takové řešení vyžadovalo zásadní změny ve složení krmných dávek, uvedl Bienkowski.

Další možnosti jsou omezené. Lihovary běžně využívají levnější suroviny, například kukuřici, a brambory nejsou vhodné ani pro bioplynové stanice kvůli vysokému obsahu vody. Bienkowski proto vyzval vládu, aby podpořila rozšíření skladovacích a zpracovatelských kapacit škrobáren.

Zástupci producentů se shodují, že bez omezení ploch se trh nestabilizuje. D’Evry vyzval ke snížení osevní plochy brambor přibližně o 10 procent a hovoří o nutnosti „kolektivního uvědomění“.

Bienkowski zároveň upozornil na možné dopady do dalších částí dodavatelského řetězce, zejména na výrobce sadby. „Nevím, kdo koupí sadbu na příští rok,“ uvedl. Vývoj v nadcházející sezoně tak může rozhodnout o dalším směřování evropského bramborářského sektoru.