20 miliard kubíků do roku 2027: EU vsadila na ázerbájdžánský plyn
Shutterstock.com
20 miliard kubíků do roku 2027: EU vsadila na ázerbájdžánský plyn
Evropa si po ruském plynu přepisuje mapu. A Evropská komise v ní začíná kreslit jednu z nejtučnějších čar přes Kaspik: Ázerbájdžán. V nedávné meta-studii o energetické konektivitě jej EU označuje za kritického a strategického partnera – a nejde jen o to, kolik molekul plynu poteče potrubím. Jde o to, kdo bude držet klíče od nových koridorů.
šéfredaktor
V roce 2022 podepsala Evropská komise s Ázerbájdžánem strategické partnerství v energetice s cílem zdvojnásobit export plynu do EU na 20 miliard kubíků ročně do roku 2027. Tohle číslo není kosmetika: má posílit „Southern Corridor“, tedy jižní trasu, která má Evropě pomoct snižovat závislost na dodavateli typu Ruska.
Nosnou tepnou je Southern Gas Corridor (SGC) – zhruba 3 500 kilometrů dlouhý megaprojekt, který propojuje ložisko Shah Deniz s Evropou přes South Caucasus Pipeline, TANAP (Trans-Anatolian) a TAP (Trans-Adriatic). V praxi je to kombinace energie a geopolitiky v jedné ocelové trubce.
Ukrajina: první nákup, který má víc než jeden význam
Na této mapě hraje Ukrajina roli testovacího pilota. Loni v červenci začala poprvé v historii dovážet plyn z Ázerbájdžánu – jen pár měsíců poté, co v lednu 2025 oficiálně ukončila tranzit ruského plynu přes svou síť. Naftogaz podepsal dohodu se SOCAR Energy Ukraine a plyn šel přes Trans-Balkan Corridor.
Pro Kyjev je tahle trasa strategická hned ze tří důvodů: přivádí ázerbájdžánský plyn přes TAP, zároveň otevírá přístup k LNG terminálům v Turecku a Řecku a rozšiřuje možnosti napojení na zdroje v oblasti černomořských šelfů Rumunska a Bulharska. V situaci, kdy domácí produkci sráží opakované zásahy infrastruktury, se diverzifikace mění z plánu na nutnost.
Ropa, plyn a diamanty: Japonsko stvrzuje obchodní dohodu s USA investicemi za 36 miliard dolarů
16 zemí na potrubí: Berlín a Vídeň se připojují
Azerbajdžán mezitím rozšiřuje evropskou stopu. V lednu tohoto roku oficiálně zahájil dodávky plynu do Rakouska a Německa, čímž se počet zemí využívajících jeho potrubní plyn zvýšil na 16. Země už je primárním dodavatelem pro Itálii, Řecko a Bulharsko.
Čísla ukazují tempo: v roce 2024 vyvezl Ázerbájdžán do Evropy zhruba 12,9 bcm, což je podle zdroje téměř 60% skok za tři roky. Dodávky šly z velké části přes TAP a tvořily více než polovinu celkového exportu země, který byl 25,2 bcm.
Zelené kabely a přepravní uzly: energie už není jen plyn
Zdroje ale nekončí u plynu. Ázerbájdžán tlačí i narativ transformace: jeho potenciál obnovitelných zdrojů je odhadován na přes 200 GW a důležitou roli mají hrát investoři jako Masdar (Abú Zabí) a ACWA Power (Saúdská Arábie). Cíl: posun od ekonomiky závislé na uhlovodících k pozici producenta zelené energie – a hlavně přenašeče.
Vlajkovou lodí je Caspian/Black Sea/Europe Green Energy Corridor propojující Ázerbájdžán, Gruzii, Rumunsko a Maďarsko. Plánuje se 1 155 km dlouhý podmořský kabel o výkonu 1 300 MW, který má posílat větrnou a solární elektřinu z Kavkazu do jihovýchodní Evropy. EU projektu dala status „Project of Mutual Interest“ a cíl dokončení míří na rok 2032.
Do hry vstupuje i Trans-Caspian Energy Corridor: ambice napojit obnovitelné zdroje Kazachstánu a Uzbekistánu transkaspickým kabelem do ázerbájdžánské sítě a odtud dál „černomořskou“ cestou do Evropy. Pro řízení projektu vznikla v Baku společná firma Green Corridor Union LLC.
A pak je tu jižní pozemní varianta: Azerbaijan/Turkey/Europe Corridor má propojit pevninský Ázerbájdžán s exklávou Nachičevan a Tureckem. Součástí jsou 330 kV vedení podél řeky Aras v rámci projektu Zangezur Corridor a snaha o hlubší integraci sítí s Tureckem a Bulharskem.
Střední koridor: kdo řídí tok energie, chce řídit i tok zboží
Nejzajímavější posun je ale v tom, že Ázerbájdžán se neprofiluje pouze jako producent. Stává se uzlem. Z geografické pozice těží jako centrální bod Middle Corridoru (Trans-Caspian International Transport Route), který propojuje Čínu a Střední Asii s Evropou přes Kaspické moře, Gruzii a Turecko. Jde o rychlejší alternativu severních tras a objemy přepravy podle zdroje rychle rostou.
Klíčový je přístav Baku, který spojuje kazašské Aktau a Turkmenistán s Kavkazem; plán je ztrojnásobit freight flows do roku 2030. A Zangezur Corridor má přidat další kapacitu – potenciálně zvýšit roční průchodnost o 15 milionů tun.
Do toho se rozšiřuje železnice Baku–Tbilisi–Kars (BTK). Po modernizaci vstupuje do nové expanze: ázerbájdžánské dráhy ADY a Georgian Railways podepsaly v Tbilisi dohody pro plné spuštění společného podniku BTKI Railways LLC. A zásadní číslo na závěr: modernizovaný 184 km úsek v Gruzii zvedl roční kapacitu z 1 milionu tun na 5 milionů tun.
