Brusel a Soul otevírají novou kapitolu vzájemných vztahů
Shutterstock.com
EU a Jižní Korea prohlubují partnerství. Podepsaly dohodu o digitálním obchodu i spolupráci v obraně
Brusel a Soul otevírají novou kapitolu vzájemných vztahů. Vedle dohody o digitálním obchodu chtějí obě strany více spolupracovat také v oblasti obrany, výzkumu, energetiky a posilování ekonomické bezpečnosti.
čtk
Evropská unie a Jižní Korea se dohodly na posílení ekonomické odolnosti, ale i spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany, výzkumu i přechodu na čistou energii. Obě strany rovněž na dnešním summitu v Bruselu podepsaly dohodu o digitálním obchodu, která má usnadnit a zvýšit předvídatelnost digitálních transakcí. EU na summitu zastupoval předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jižní Koreu pak prezident I Če-mjong.
Podle Evropské komise zahájily EU a Jižní Korea novou fázi svého strategického partnerství.
„Partnerství mezi Evropskou unií a Korejskou republikou nebylo nikdy důležitější. Spolupracujeme na posílení ekonomické bezpečnosti a podpoře inovací,“ uvedla von der Leyenová. „Naše úzká spolupráce přináší skutečné výhody našim občanům a pomáhá utvářet prosperující budoucnost pro příští generaci,“ dodala.
Nejvyšší představitelé EU a Jižní Koreje jednali více než dvě hodiny, jednalo se o první takový summit za tři roky. Tématy byl obchod, ekonomika, ale i obrana. Jak poznamenal server Politico, v době rostoucí globální nestability hledá Evropská unie přátele a Jižní Korea je ideálním partnerem.
Obě strany rovněž podepsaly dohodu o digitálním obchodu, která byla dojednána v loňském roce. Dohoda podle Evropské komise demonstruje společný závazek podporovat otevřený, transparentní a na pravidlech založený obchod.
„Je také v souladu s širším závazkem EU zavést pravidla digitálního obchodu orientovaná na budoucnost s důvěryhodnými a podobně smýšlejícími partnery v době rostoucího globálního napětí a ekonomické fragmentace,“ uvádí prohlášení unijní exekutivy.
Dohoda o digitálním obchodu doplňuje dohodu o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou, která je platná od roku 2011. Podle EK by měla přinést nové příležitosti pro spotřebitele i podniky.
Podle bruselského serveru Politico se měla velká část jednání zaměřit i na obranu. Jihokorejští výrobci jsou totiž pro vyzbrojující se Evropu stále důležitější.
Největším odběratelem jihokorejských zbraní je Polsko, které podepsalo kontrakty v hodnotě několika miliard dolarů na 362 samohybných houfnic K9 Thunder, 360 tanků K2 Black Panther, 288 raketometů K239 Chunmoo a 48 lehkých bojových letadel FA-50.
Polsko se v letech 2022 až 2024 podílelo téměř polovinou na jihokorejském vývozu zbraní, přičemž klíčovým faktorem byla rychlost dodávek, které američtí konkurenti nedokázali konkurovat.
Dalším velkým zákazníkem se stalo Rumunsko, které nakoupilo 54 houfnic K9 a 36 muničních zásobovacích vozidel K10. Jihokorejské společnosti také prodávaly zbraně do Estonska, Norska a Finska, převážně samohybné houfnice K9.
„Jihokorejské vybavení je atraktivní, protože je dodáváno rychle, splňuje operační požadavky evropských zemí a je v souladu se standardy NATO,“ uvedl Kévin Martin z pařížské Nadace pro strategický výzkum.
