Nové emisní povolenky ETS 2 se mají promítnout do cen pohonných hmot a vytápění.
Shutterstock.com
Brusel dal novým povolenkám brzdu. Benzin, nafta i plyn ale stejně zdraží, varují analytici
Evropská unie se pokusila otupit jeden z politicky nejvýbušnějších nástrojů své klimatické politiky. Nové emisní povolenky ETS 2, které mají od roku 2028 dopadnout hlavně na silniční dopravu a vytápění budov, dostaly cenovou pojistku. Pokud se cena povolenky dostane nad stanovenou hranici, mají se na trh automaticky uvolnit další povolenky z rezervy.
msk
Pro domácnosti ani firmy to ale podle analytiků neznamená, že se zdražování vyhnou. Spíš jen to, že by nemuselo být tak prudké a chaotické.
Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se v noci na středu shodli na úpravě systému ETS 2. Ta má zabránit extrémním cenovým výkyvům, které se v posledních letech staly jedním z hlavních strašáků evropské energetické politiky. Dohoda počítá s tím, že po dosažení hranice 45 eur za tunu oxidu uhličitého v cenách roku 2020 se budou automaticky uvolňovat povolenky z tržní stabilizační rezervy.
Jenže právě tady začíná spor o to, co Brusel skutečně slíbil. Na papíře jde o cenový strop. Ve skutečnosti spíš o měkký práh, který může zpomalit extrémní růst, ale nemusí cenu zastavit.
„Změny neznamenají zavedení tvrdého stropu na cenu povolenek, ale jen posílení obranného mechanismu proti cenovým extrémům,“ upozorňuje hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Podle něj proto nelze vyloučit, že cena povolenky překročí hranici 45 eur v cenách roku 2020. Po započtení dnešních cenových podmínek odpovídá tato úroveň zhruba 55 eurům.
A právě s takovou cenou už analytici počítají při odhadech dopadů na peněženky domácností.
Politická brzda, nikoli levnější benzin
ETS 2 má rozšířit evropský systém obchodování s emisními povolenkami na sektory, které se zatím hlavnímu systému vyhýbaly. Prakticky to znamená paliva pro silniční dopravu a vytápění budov. Povolenku si nebudou kupovat přímo domácnosti u čerpací stanice nebo při placení záloh za plyn. Náklad se ale do cen promítne přes dodavatele paliv a energií.
To je důvod, proč se ETS 2 v české debatě rychle stalo symbolem dražšího benzinu, nafty, plynu a uhlí.
Podle Peterky je dlouhodobý směr unijní politiky jasný: cena emisí má růst a má tlačit domácnosti i firmy k omezení spotřeby fosilních paliv. Nová dohoda tento princip nemění. Pouze se snaží zabránit tomu, aby se cena povolenek utrhla příliš rychle.
„Vyšší cena povolenek bude tlačit domácnosti a firmy k omezení spotřeby zatížených položek, tedy plynu, uhlí a pohonných hmot,“ říká Peterka.
Při ceně povolenky 55 eur odhaduje zdražení benzinu včetně DPH zhruba o 3,80 koruny na litr. Nafta by podle něj zdražila asi o 4,30 koruny na litr. Megawatthodina plynu by byla dražší o 326 korun a tuna uhlí o 2292 korun.
Pokud by cena povolenky vzrostla na 65 eur, dopad by byl ještě vyšší. Benzin by zdražil zhruba o 4,50 koruny na litr, nafta o 5,10 koruny, megawatthodina plynu o 386 korun a tuna uhlí o 2708 korun.
Pro běžnou domácnost už nejde o zanedbatelná čísla. Domácnost v bytě s jedním autem, která topí plynem, by si podle Peterky při ceně povolenky kolem 55 eur připlatila ročně přibližně 6280 korun. Při ceně 65 eur by to bylo asi 7422 korun.
Nejvíc zaplatí ti, kteří nemají kam uhnout
Úprava ETS 2 má podle Bruselu zabránit prudkým výkyvům a posílit předvídatelnost trhu. Jenže sociální dopad zůstává. A právě ten může být v českých podmínkách politicky nejcitlivější.
„Schválená úprava problém kolem emisních povolenek pouze zmírňuje, ale neodstraňuje,“ říká hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Míšek. Podle něj změny omezí velké cenové výkyvy, ale neochrání domácnosti a firmy před samotným zdražením paliv, plynu nebo vytápění.
Dopady budou navíc nerovnoměrné. Jinak zasáhnou domácnost ve velkém městě, která může jezdit hromadnou dopravou a bydlí v zatepleném domě, a jinak rodinu na venkově, která je závislá na autě a topí plynem nebo uhlím.
„Nejvíce je pocítí domácnosti s nižšími příjmy, lidé mimo velká města, rodiny závislé na autě a domácnosti, které nemají jednoduchou možnost změnit zdroj vytápění. U nich nepůjde o motivaci k rychlé zelené investici, ale často spíše o vynucené omezení spotřeby,“ varuje Míšek.
To je jádro politického problému ETS 2. Teoreticky má vyšší cena fosilních paliv motivovat k úsporám, zateplování, výměně kotlů nebo přechodu k elektromobilitě. Jenže motivace funguje jinak u domácnosti, která má úspory, vlastní dům a přístup k dotacím, a jinak u lidí, kteří už dnes jedou na hraně rozpočtu.
U druhé skupiny nemusí vyšší cena vyvolat investici. Může vyvolat jen úspornější topení, méně cest autem a větší sociální frustraci.
Český průmysl dostane další zátěž
ETS 2 nebude bolet jen domácnosti. Míšek upozorňuje také na riziko pro český průmysl. Česká ekonomika je stále energeticky a průmyslově náročnější než průměr Evropské unie. To znamená, že zdražení energií a paliv se do nákladů firem může propsat citelněji než v ekonomikách, které stojí víc na službách a mají vyšší příjmy domácností.
„Česká ekonomika je energeticky a průmyslově náročnější než průměr EU, proto podobné opatření dopadá na tuzemské firmy citelněji než na ekonomiky s vyšším podílem služeb a vyššími příjmy domácností,“ říká Míšek.
To je pro Česko dlouhodobě nepříjemná kombinace. Firmy už v posledních letech řešily drahé energie, tlak na mzdy, slabší poptávku v Německu a náklady spojené s dekarbonizací. ETS 2 k tomu přidává další položku, která se může promítnout do dopravy, logistiky, vytápění provozů i cen vstupů.
Brusel sice počítá se sociálním klimatickým fondem, který má pomoci zmírnit dopady na zranitelné domácnosti a malé firmy. Jenže fond neodstraní samotný cenový signál. Ten je podstatou celého systému.
Měkký práh místo skutečného stropu
Nejostřeji hodnotí dohodnuté úpravy hlavní analytik Greenbuddies Tomáš Krejčí. Podle něj jde spíše o politické gesto než skutečné řešení.
Problém vidí v samotné konstrukci tržní stabilizační rezervy. Ta nefunguje jako klasický cenový strop. Nereguluje cenu přímo, ale množství povolenek v systému. Pokud cena překročí určitou hranici, uvolní se další povolenky. To může trh zchladit, ale nemusí to cenu okamžitě zastavit.
„Tržní stabilizační rezerva pracuje s velkým zpožděním, kdežto ceny povolenek se — jak jsme názorně viděli u ETS 1 — hýbou mnohem rychleji a často iracionálně,“ říká Krejčí. „MSR navíc reguluje množství povolenek, ne cenu přímo, takže do trhu prosakuje nepřímo a opožděně. Hranice 45 eur tedy není žádnou garancí. Je to měkký práh. Kdo čeká, že tohle zastaví růst cen plynu, paliv a uhlí, bude zklamán.“
Tato věta dobře vystihuje celé dilema ETS 2. Evropská unie chce zachovat klimatický tlak, ale zároveň nechce zopakovat politický šok z energetické krize. Chce, aby fosilní paliva zdražovala, ale ne tak rychle, aby to vyvolalo sociální odpor. Chce tržní nástroj, ale zároveň do něj vkládá pojistky, protože trh s emisemi může být v krizových chvílích příliš prudký.
Výsledkem je kompromis, který možná omezí extrémy, ale nevyřeší základní konflikt: klimatická politika bude pro domácnosti i firmy stále viditelně dražší.
Fond nestačí, pokud lidé nemají alternativu
Součástí ETS 2 má být sociální klimatický fond. Ten má zmírnit dopady na nízkopříjmové domácnosti a pomoci s investicemi do úspor energií nebo čistší dopravy. Politicky je to nutná pojistka. Bez ní by ETS 2 bylo ještě hůř obhajitelné.
Jenže fond bude narážet na stejný problém jako jiné evropské a národní podpory: kdo má možnost investovat, tomu dotace pomůže. Kdo možnost nemá, tomu zdražení zůstane.
Výměna zdroje vytápění, zateplení domu nebo pořízení úspornějšího auta nejsou rozhodnutí, která domácnost udělá ze dne na den. Vyžadují peníze, čas, vlastnická práva, dostupné řemeslníky a často i ochotu bank financovat investici. Nájemník v nezatepleném domě nebo rodina na venkově s dvěma staršími auty bude mít na cenový signál mnohem menší manévrovací prostor.
Proto se kolem ETS 2 povede v příštích letech tvrdší politická debata než kolem technických parametrů rezervy. Jde o to, zda stát dokáže lidem nabídnout reálnou cestu, jak se vyšším cenám přizpůsobit. Ne jen vysvětlit, proč mají platit víc.
Povolenkám se politika nevyhne
Dohoda mezi státy EU a europoslanci je pro Brusel důležitá. Má ukázat, že nový systém nebude ponechán napospas tržní panice a že existuje pojistka proti největším cenovým výkyvům. Pro české domácnosti a firmy je ale důležitější jiný závěr: ETS 2 nezmizí a s ním nezmizí ani tlak na dražší fosilní paliva.
Politická komunikace bude složitá. Pokud budou vlády tvrdit, že úprava ETS 2 ceny zastropovala, narazí na realitu účtů za plyn, benzin a naftu. Pokud přiznají, že ceny porostou, budou muset vysvětlit, proč to dělají a jak chtějí chránit ty, kteří nemají alternativu.
Z klimatického pohledu má ETS 2 logiku: doprava a budovy jsou sektory, kde emise klesají pomaleji, než by si Unie přála. Z ekonomického a sociálního pohledu ale půjde o jednu z nejtěžších částí zelené transformace. Neodehraje se v elektrárnách a ocelárnách, ale v autech, kotelnách a rodinných rozpočtech.
Brusel novým povolenkám přidal brzdu. Ne ruční brzdu, která auto zastaví. Spíš systém ABS, který má zabránit smyku. Směr jízdy se tím ale nemění: benzin, nafta, plyn a uhlí budou kvůli ETS 2 dražší.
