Bývalí vojáci mohou být využiti ruskými tajnými službami k sabotáži, špionáži nebo hybridním útokům v Evropě
Shutterstock.com
Vstup zakázán
Tallinn tlačí na Brusel: Zavřete Evropu veteránům z Putinovy armády
Estonsko prosazuje celoevropský zákaz vstupu pro bývalé ruské vojáky, kteří se podíleli na válce proti Ukrajině. Podle Tallinnu nejde jen o morální otázku, ale především o bezpečnost celé Evropské unie.
hrt
Estonsko chce, aby Evropská unie dlouhodobě uzavřela své hranice bývalým ruským vojákům, kteří bojovali ve válce proti Ukrajině. Podle vlády pobaltské země představují tito lidé bezpečnostní riziko a neměli by mít možnost po skončení konfliktu volně vstupovat do evropských států.
Tallinn uvádí, že jen letos zablokoval vstup přibližně 1300 ruským exbojovníkům. Nyní se snaží přesvědčit Brusel, aby podobný přístup zavedl v celé EU, píše web Politico.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur uvedl, že lidé podílející se na válečných zločinech, vraždách civilistů či znásilňování nesmějí dostat možnost pohybovat se po Evropě. Podle něj nejde pouze o problém Estonska, ale o otázku evropské bezpečnosti.
Návrh Tallinn poprvé otevřel na lednovém jednání ministrů zahraničí EU. Podporu mu tehdy vyjádřila i šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která sama dříve vedla estonskou vládu.
Koncem března pak lídři členských států požádali Evropskou komisi, aby prověřila možné varianty řešení. Konkrétní návrhy mají zaznít před červnovým summitem.
Podobně postupuje také Litva, která již avizovala zachování vlastního seznamu nežádoucích osob a přísná omezení vstupu pro ruské občany.
Estonská vláda argumentuje dvojím hlediskem. Prvním je bezpečnostní riziko. Podle tamních představitelů mohou být bývalí vojáci využiti ruskými tajnými službami k sabotáži, špionáži nebo hybridním útokům v Evropě.
Ministr zahraničí Margus Tsahkna varoval, že po válce mohou do Evropy mířit statisíce vycvičených veteránů s kriminální minulostí.
Lidé podílející se na válečných zločinech, vraždách civilistů či znásilňování nesmějí dostat možnost pohybovat se po Evropě.
Druhým argumentem je morální rovina. Estonští politici tvrdí, že lidé, kteří sloužili armádě obviněné z masakrů a mučení například v Buči, nemohou být „odměněni“ možností vstupu do EU. Tsahkna to shrnul slovy, že z Buči nesmí vést cesta do Bruselu.
Kritici ale upozorňují, že plošný zákaz by nerozlišoval mezi dobrovolníky a těmi, kteří byli mobilizováni pod nátlakem. Od roku 2022 Rusko povolalo stovky tisíc mužů a část z nich se pokusila službě vyhnout. Dezertérům či odpíračům podle lidskoprávních organizací hrozí vysoké pokuty nebo až patnáctileté tresty vězení.
Vojenský sociolog Joris van Bladel z bruselského institutu Egmont připouští, že navracející se veteráni mohou představovat problém. Podle něj se mnozí vracejí psychicky narušení, náchylní k násilí nebo riskantnímu chování. Hlavní dopad však podle něj pocítí především samotné Rusko.
Zároveň varuje před přehnanou reakcí Evropy. Pokud by každý Rus a každý veterán byl automaticky považován za hrozbu, mohlo by to vést k nebezpečné paranoii a k opatřením, která zasáhnou i odpůrce režimu Vladimira Putina.
