Ondřej Chlost

Generální ředitel a předseda představenstva společnosti ERA a.s. Ondřej Chlost zahájil profesní kariéru v armádě jako velitel radarové techniky

Foto: ERA / archiv Ondřeje Chlosta

Radar za desítky milionů eur ochrání levná návnada. Česká ERA vyvinula novou zbraň elektronického boje

Radar za desítky milionů eur může ohrozit i relativně levná střela nebo útočný dron. Česká společnost ERA proto vyvinula systém EW-DEC, který věrohodně napodobuje radarové signály a vytváří falešné cíle pro protivníka. Technologie vznikala přibližně rok a firma doufá, že mezi prvními zákazníky bude i česká armáda.

Tomáš Tománek

Aktivní radar je pro protivníka něco jako rozsvícená žárovka. Vysílá elektromagnetické signály, díky nimž dokáže sledovat vzdušný prostor, zároveň ale prozrazuje vlastní polohu. V době satelitního průzkumu, přesně naváděných střel a útočných dronů se tak stává mimořádně zranitelným cílem.

Pardubická společnost ERA proto vyvinula systém EW-DEC, který umí radarové signály věrohodně napodobovat. Síť relativně levných elektronických návnad může protivníka přimět, aby plýtval municí na falešné cíle, zatímco skutečné radary zůstanou chráněné.

Čtete rádi Hrot?
Upřednostněte naše články na Googlu.

„Můžeme vytvořit virtuální elektromagnetické bojiště a do něj schovat radary, které potřebujeme chránit,“ vysvětluje Ondřej Chlost, generální ředitel a předseda představenstva společnosti ERA ze skupiny Omnipol Group.

Bývalý voják, který sám sloužil u radarů, dobře ví, proč je jejich ochrana pro moderní armády zásadní. Novou technologii podle něj firma vyvinula přibližně za rok. Přesnou cenu ani zákazníky zatím neprozrazuje, věří však, že mezi prvními odběrateli by mohla být česká armáda.

Chlost zároveň popisuje širší proměnu společnosti, která se chce od tradičních pasivních sledovacích systémů posunout k dalším obranným technologiím, leteckému průzkumu i vesmírným projektům. V Pardubicích proto připravuje nové vývojové centrum s prostorem pro startupy. „Kdybychom s novou technologií přišli za pět let, mohla by už být zastaralá,“ upozorňuje.

ERA dosud proslula především pasivními sledovacími systémy, které samy nic nevysílají. Nyní jste představili EW-DEC, tedy elektronický klamný cíl. Co přesně dokáže?

Jde o systém elektronického boje, který umí napodobovat vyzařování skutečných radarů. Na trhu jsme už nějakou dobu vnímali poptávku po podobných technologiích a naše velká výhoda spočívá v tom, že můžeme využít znalosti z vývoje pasivních sledovacích systémů.

Rozumíme radarovým signálům, umíme je analyzovat a víme, jak se jednotlivé radary chovají. Díky tomu dokážeme vytvořit jejich velmi věrohodnou imitaci. Není to tedy pouze otázka hardwaru. Klíčové je zařízení správně naprogramovat, aby jeho vyzařovací charakteristiky skutečně odpovídaly radaru, který chceme napodobit.

K čemu je taková imitace v reálném boji dobrá?

Především k ochraně skutečných radarů. Pokud vytvoříte síť elektronických klamných cílů, vznikne v elektromagnetickém prostoru množství signálů, mezi nimiž se skutečné radary mohou lépe skrýt. Protivník pak obtížněji rozpoznává, který radar je opravdový a který představuje pouze návnadu.

Aktivní radary jsou pro protivzdušnou obranu zásadní. Jsou to v podstatě její oči. Mají ale jednu velkou nevýhodu: vysílají elektromagnetickou energii, takže jsou velmi dobře viditelné. Přeneseně řečeno svítí jako žárovka. Protivník je může detekovat, lokalizovat a následně zničit.

Vím to i z vlastní zkušenosti. Původně jsem voják a sloužil jsem právě u aktivních radarů.

Jak se změnily hrozby, kterým dnes radarové systémy čelí?

Zásadně. V době, kdy jsem sloužil v armádě, existovaly například protiradarové střely naváděné na elektromagnetický signál. Dnes je ale prostředků, kterými lze radar vyhledat a zničit, mnohem více.

Máte satelitní průzkum, střely s plochou dráhou letu, přesně naváděné bomby nebo drony. Radary navíc nejsou malé objekty, které by bylo snadné ukrýt. Pro protivníka tak představují velmi atraktivní cíl.

Zároveň se bez aktivních radarů neobejdete. Potřebujete je pro včasnou výstrahu a protivzdušnou obranu. Dobře se doplňují s našimi pasivními systémy, které nic nevysílají a mají zase jiné schopnosti. Proto jsme hledali způsob, jak aktivní radary ochránit za co nejnižší náklady.

Znamená to, že by armáda mohla mít jeden skutečný radar a kolem něj několik falešných?

Přesně tak. A nemusí jít pouze o jeden typ radaru. EW-DEC je programovatelný, lze jej ovládat na dálku a jednotlivé stanice propojovat do sítí. Je také možné pracovat s různými frekvenčními pásmy.

Můžete tak napodobovat různé radarové prostředky, od radarů dlouhého dosahu až po systémy kratšího dosahu. Výsledkem může být virtuální síť protivzdušné obrany, do které ukryjete skutečné prostředky, jež potřebujete chránit.

Systém lze přeprogramovat, změnit charakteristiky vysílání a vytvořit různé scénáře.

Pro protivníka tím vzniká mnohem složitější situace. Musí rozlišovat mezi skutečnými a falešnými cíli, což zvyšuje šanci, že opravdové radary přežijí.

Může se stát, že protivník použije drahou střelu proti zařízení, které stojí jen zlomek ceny skutečného radaru?

Právě v tom spočívá jedna z hlavních výhod. Od začátku jsme chtěli vyvinout moderní technologii, která bude současně nízkonákladová. Musíte totiž počítat s tím, že klamný cíl může být zničen. Jeho ztráta proto nesmí představovat zásadní ekonomický problém.

Aktivní radary středního a dlouhého dosahu mohou stát desítky milionů eur. Naše zařízení se pohybuje nákladově o několik řádů níže.

Přesnou cenu zatím zveřejňovat nechceme. Bude také záležet na konfiguraci. Zákazník může chtít jednu samostatnou stanici, ale také rozsáhlejší síť s dalšími prvky, například maketami nebo tepelnými zdroji. Roli hraje i počet frekvenčních pásem, která bude zařízení pokrývat.

Jak velký problém představuje pro armádu skutečnost, že radary musejí kvůli vlastní ochraně omezovat provoz?

Velký. Pokud se aktivní radar nachází v dosahu prostředků protivníka, nemůže jednoduše nepřetržitě vysílat na jednom místě. Musí pracovat jen tehdy, když je to nezbytné, a potom se rychle přesouvat.

Scénář, kdy radar stojí dlouhodobě na jednom místě a každý den vysílá na stejných frekvencích, je v moderním konfliktu velmi nebezpečný. Zkušenosti z Ukrajiny i předchozích konfliktů ukazují, jak důležitá je mobilita radarových prostředků.

Naším cílem je zvýšit jejich schopnost přežít a umožnit jim účinnější provoz. Elektronické návnady mohou být jedním z nástrojů, jak toho dosáhnout.

EW-DEC ale nemusí sloužit jen k ochraně radarů. Mluvil jste také o výcviku bojových pilotů. Jak by to fungovalo?

Dokážeme vytvořit virtuální elektromagnetické prostředí, které napodobuje protivzdušnou obranu potenciálního protivníka. Piloti pak mohou cvičit, jak se v takovém prostředí chovat a jak na jednotlivé hrozby reagovat.

Výhodou je flexibilita. Systém lze přeprogramovat, změnit charakteristiky vysílání a vytvořit různé scénáře. Nemusíte mít k dispozici všechny skutečné radarové prostředky, jejichž signály chcete při výcviku simulovat.

Co je na EW-DEC skutečně české? Jde především o vlastní hardware, nebo software?

Hlavní přidaná hodnota je v našem know-how, zejména v softwaru a algoritmech. Samozřejmě potřebujete moderní elektronické součástky, vysílací prvky a programovatelné čipy. To všechno tvoří nezbytný základ.

Ale rozhodující je, co s tím hardwarem dokážete udělat. Jak zařízení nastavíte, jaké charakteristiky mu dáte a nakolik věrohodně dokáže napodobit skutečný radar.

ERA má dlouholeté zkušenosti se zpracováním signálů, geolokací a dalšími technologiemi, na kterých stojí naše pasivní sledovací systémy. Právě tyto znalosti nyní využíváme v nové oblasti.

Nejde nám o výrobu zařízení s nízkou přidanou hodnotou. Chceme vyvíjet technologie, které jsou na trhu něčím výjimečné.

Máte v tomto segmentu silné zahraniční konkurenty? V čem se chcete odlišit?

Technologie klamných cílů samozřejmě existují. Historicky se například používala zařízení, která v jednom frekvenčním pásmu napodobovala určitý konkrétní radar. Podobné principy najdete i v dalších oblastech elektronického boje, například u komunikačních systémů.

Naší ambicí je nabídnout podstatně větší flexibilitu. Tedy programovatelnost, možnost propojení do rozsáhlejších sítí a vytváření komplexního virtuálního elektromagnetického bojiště.

Právě v této kombinaci schopností se podle mého názoru dokážeme poměrně výrazně odlišit. Velkou výhodou je, že opravdu rozumíme radarům, jejichž chování chceme napodobovat.

Už máte konkrétní zákazníky nebo alespoň zájemce o nový systém?

Poptávku po podobných technologiích vnímáme dlouhodobě. Nechtěli jsme ale nic nabízet, dokud nebudeme mít skutečný produkt. Nechceme zákazníkům slibovat vzdušné zámky.

S prezentací technologie jsme začali přibližně před měsícem na akci zaměřené na elektronický boj v estonském Tartu. Zájem byl značný, vystřídalo se u nás mnoho zahraničních delegací.

Vidíme také příležitost zapojit se do budování evropských satelitních průzkumných schopností.

Konkrétní jednání ani to, jak blízko jsme případným kontraktům, zatím komentovat nemohu.

Přál byste si, aby jedním z prvních zákazníků byla Armáda České republiky?

Určitě. Doufám, že česká armáda bude patřit mezi první zákazníky.

Domácí zákazník je pro nás důležitý také z hlediska referencí. Můžeme s ním úzce spolupracovat, získávat zkušenosti z provozu a případně se dohodnout na využití těchto zkušeností při prezentaci technologie v zahraničí.

Samozřejmě nevím, zda nakonec nebude rychlejší některý zahraniční zákazník. Naším cílem je každopádně dostat systém na trh co nejdříve.

Jak dlouho vám vývoj EW-DEC trval?

Přibližně rok. A to je velmi důležité. Bezpečnostní prostředí se mění tak rychle, že si dnes nemůžete dovolit vyvíjet každou technologii pět let. Kdybychom s podobným produktem přišli až za pět let, mohl by už být zastaralý.

Proto jsme zvolili velmi rychlý vývoj a prototypování. Samozřejmě víme, že při dodávkách například do zemí NATO musíme splnit požadavky na bezpečnost, kybernetickou ochranu a další standardy. Tyto procesy nelze jednoduše obejít.

Samotnou technologii ale chceme umět vyvíjet mnohem rychleji, než bylo v našem oboru dříve obvyklé.

Mění tedy válka na Ukrajině i způsob, jakým ERA funguje?

Určitě. Prostředí, do kterého technologie dodáváme, se zásadně proměnilo. Musíme na to reagovat nejen tím, co vyvíjíme, ale také tím, jak rychle to dokážeme.

V minulosti jsme se kvůli velkým zakázkám a dodávkám do NATO postupně přibližovali korporátnímu způsobu fungování. Přibývalo procesů, standardizace a dlouhých vývojových cyklů.

Teď se chceme částečně vrátit ke startupové mentalitě. K rychlému prototypování, zkoušení nových nápadů a schopnosti dostat funkční technologii na trh včas.

S tím souvisí i nové vývojové centrum, které připravujete v Pardubicích?

Ano. Začali jsme budovat nové vývojové zázemí v Pardubicích, nedaleko nádraží. Součástí areálu je historická textilní továrna, kterou chceme zachovat a citlivě využít. Je tam i původní komín a plánujeme například kavárnu.

Vedle historické části vznikne nové technologické centrum s vývojovými laboratořemi. Počítáme také s prostorem pro startupy z našeho oboru. Chceme jim pomáhat s vývojem a současně využívat zajímavé výsledky jejich práce při přípravě vlastních produktů.

Důležité pro nás bude také nové testovací zázemí, včetně velké haly, kde budeme moci pracovat s rozměrnějšími technologiemi.

Kam chcete společnost ERA technologicky posunout? Zůstanete především u pozemních sledovacích systémů?

Naše ambice jsou širší. Chceme dál rozvíjet pasivní sledovací systémy, ale zároveň se více věnovat leteckým technologiím, například průzkumným systémům typu ISR, tedy systémům pro zpravodajství, sledování a průzkum.

Ve skupině máme společnosti Aircraft Industries a Aero Vodochody. Nabízí se proto možnost využít naše zkušenosti se zpracováním signálů a geolokací také na palubách letadel.

Zajímá nás rovněž vesmírný segment. Už dnes spolupracujeme s americkou společností HawkEye 360, která provozuje průzkumné satelity. Naše znalosti v oblasti zpracování signálů a geolokace se s jejími technologiemi dobře doplňují.

Vidíme také příležitost zapojit se do budování evropských satelitních průzkumných schopností. Evropa chce mít v této oblasti vlastní kapacity a my bychom u toho rádi byli.

Takže budoucnost ERA už nebude jen na zemi, ale také ve vzduchu a ve vesmíru?

Přesně tak. Máme znalosti, které lze využít v mnohem širším spektru technologií, než tomu bylo dosud. Chceme je rozvíjet a propojovat s dalšími schopnostmi celé skupiny.