Energetický šok nemusí být jen přímý zásah elektrickým proudem
Shutterstock.com
Růst cen dusí rodiny
Energetický šok udeří silněji než dřív. Tentokrát ho odnesou hlavně lidé
Podle hlavního ekonoma UBS Arenda Kapteyna vyšší ceny energií dopadnou přímo na spotřebitele. Výsledkem může být slabší spotřeba i rychlejší zhoršení ekonomického výhledu.
editor
Současný růst cen energií může mít pro ekonomiku výrazně tvrdší dopady než podobná situace v letech 2011 až 2014. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že dnes chybí faktor, který tehdy pomohl šok zmírnit – rychlá reakce amerického ropného sektoru.
Podle hlavního ekonoma UBS Arenda Kapteyna, kterého cituje ekonomický web Oilprice.com, byla před více než deseti lety situace paradoxně z pohledu cen ještě horší. Po přepočtu na dnešní hodnoty se ropa obchodovala i výrazně výše než nyní. Přesto americká ekonomika dokázala růst.
Důvodem byl tehdejší boom těžby z břidlic. Vysoké ceny ropy motivovaly firmy k masivním investicím, růstu produkce i rozšiřování infrastruktury. Energetický sektor tak táhl průmysl a pomáhal kompenzovat negativní dopady drahých paliv.
Tento mechanismus dnes podle Kapteyna nefunguje. Ropný sektor je mnohem méně citlivý na růst cen a nereaguje tak rychle jako dříve.
Investice i počty nových vrtů rostou pomaleji a firmy jsou opatrnější. Pokud navíc trh očekává, že zdražení je jen dočasné, motivace k expanzi je ještě slabší.
Výsledkem je, že ekonomika ztrácí důležitý stabilizační prvek. Zatímco dříve část nákladů absorboval rostoucí energetický sektor, dnes se vyšší ceny promítají přímo do peněženek domácností.
To přichází v době, kdy jsou spotřebitelé zranitelnější než v minulosti. Trh práce je slabší, domácnosti mají méně finančních rezerv a inflace roste rychleji než tehdy. Zatímco v minulosti ceny ropy rostly postupně, dnes může být jejich nárůst mnohem prudší.
Klíč jménem Blízký východ
Napětí na Blízkém východě navíc zvyšuje riziko dalšího zdražování. Útoky na energetickou infrastrukturu a hrozby omezení dodávek z klíčových regionů naznačují, že trhy mohou zůstat pod tlakem delší dobu.
První dopady se obvykle projeví na čerpacích stanicích. Vyšší ceny paliv snižují kupní sílu domácností a omezují jejich výdaje jinde v ekonomice. To může postupně zpomalit růst a zhoršit celkovou ekonomickou náladu.
Současně se objevují i první signály napětí na finančních trzích, zejména v oblasti úvěrů. Kombinace drahých energií, slabší spotřeby a horších finančních podmínek tak může vytvořit prostředí, ve kterém se ekonomické zpomalení rychle prohloubí.
Současný energetický šok tedy není jen otázkou cen ropy. Jde o strukturální změnu, kdy ekonomika ztrácí schopnost podobné výkyvy vyrovnávat – a větší část zátěže se přesouvá přímo na spotřebitele.
