Svět čelí jednomu z největších otřesů na energetických trzích v historii a samotné navyšování dodávek podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) stačit nebude. Klíčem k rychlé stabilizaci cen má být snížení spotřeby – a to jak na úrovni států, tak jednotlivců.

Ceny ropy od začátku konfliktu mezi USA a Íránem vzrostly o více než 40 procent a dostaly se na nejvyšší úrovně od roku 2022.

Hlavním důvodem je omezení přepravy přes Hormuzský průliv, kterým běžně proudí zhruba pětina světové spotřeby ropy. Napětí se promítá i do cen nafty či leteckého paliva, což dále zdražuje dopravu a zboží.

IEA proto vedle uvolňování strategických rezerv – které má dosáhnout rekordních 400 milionů barelů – zdůrazňuje nutnost okamžitě omezit poptávku. Právě to může podle agentury přinést nejrychlejší úlevu spotřebitelům.

Dopady na světDopady na svět

Ropná krize sílí: IEA zvažuje uvolnění zásob kvůli válce v Íránu

Doporučení míří především na dopravu, která tvoří téměř polovinu globální poptávky po ropě. Mezi hlavní opatření patří práce z domova, sdílení aut, větší využívání veřejné dopravy nebo omezení zbytečných letů. Pomoci může i snížení rychlostních limitů, které snižuje spotřebu paliva.

Agentura doporučuje také omezit využívání plynu tam, kde to není nezbytné – například přechodem na elektrické vaření. Cílem je uvolnit kapacity pro klíčové oblasti, jako je výroba potravin či základní služby. Píše o tom zpravodajský portál CNBC.

Na rostoucí ceny reagují i vlády. Některé státy plánují snížení daní z pohonných hmot či elektřiny, jiné zvažují mimořádné zdanění energetických firem. Tyto kroky mají zmírnit dopady na domácnosti, ale bez změny spotřebního chování podle IEA nebudou dlouhodobě stačit.

Energetická krize tak znovu ukazuje, že vedle geopolitiky a infrastruktury hraje zásadní roli i každodenní rozhodování spotřebitelů.

Růst cen dusí rodinyRůst cen dusí rodiny

Energetický šok udeří silněji než dřív. Tentokrát ho odnesou hlavně lidé