Elon Musk

Film staví na výpovědích lidí z okolí Elona Muska, novinářském vyšetřování a veřejně dostupných záznamech

Shutterstock.com

Dolarový bilionář

„Je šílené, kolik má moci.“ Nový film odhaluje druhou tvář Elona Muska

Nový dokument oscarového režiséra Alexe Gibneyho zkoumá, jak Elon Musk soustředil moc nad technologiemi, daty, informacemi i politikou. Film má téměř čtyři hodiny.

red

Elon Musk je nejbohatším člověkem světa a zároveň jedním z nejvlivnějších podnikatelů současnosti. Právě jeho soustředěním moci se zabývá nový dokumentární film oscarového režiséra Alexe Gibneyho.

Snímek se nesoustředí jen na Muskův život a podnikání, ale především na otázku, co znamená, když jediný člověk získá takový vliv nad technologiemi, státem, informacemi i politikou.

Gibney na filmu pracuje od roku 2022. Původně měl mít zhruba dvě hodiny, po Muskově zapojení do podpory Donalda Trumpa a následném působení v americké vládě ale režisér natáčení výrazně rozšířil.

Výsledkem má být téměř čtyřhodinový dokument, který bude mít premiéru v Benátkách 8. září a do kin zamíří v říjnu. Na HBO se má objevit v roce 2027.

Musk se na natáčení nepodílel a rozhovor režisérovi neposkytl. Film proto staví na výpovědích lidí z jeho okolí, novinářském vyšetřování a veřejně dostupných záznamech.

Gibney, který se v minulosti věnoval například scientologii, Enronu, Vladimiru Putinovi nebo americkým vojenským operacím, tvrdí, že Musk je především případovou studií moci 21. století.

Dokument mu přisuzuje řadu kontroverzí, od sporů o zásluhy za vznik Tesly přes zacházení s bývalými zaměstnanci až po kritiku fungování Neuralinku a Muskova tvrzení o technologiích a kolonizaci Marsu.

Podle Gibneyho je ale podstatnější něco jiného: postupné soustřeďování moci nad obrovským množstvím dat a klíčovou technologickou infrastrukturou.

Největší obavy režiséra vyvolává kombinace SpaceX, satelitního systému Starlink, sociální sítě X a Muskova působení v rámci amerického úřadu DOGE. Starlink se stal významným nástrojem komunikace na Ukrajině a v dalších krizových oblastech. Musk měl během působení v administrativě Donalda Trumpa zároveň přístup k rozsáhlým federálním datům.

Gibney upozorňuje, že není jasné, co přesně se s těmito daty dělo. Ve filmu ale zaznívá obava, že jejich propojení s umělou inteligencí by mohlo v budoucnu poskytnout mimořádnou výhodu při politických kampaních.

Geoffrey Hinton, jeden z průkopníků AI, tvrdí, že rozsáhlá databáze informací o amerických občanech by mohla být využita k ovlivňování voleb. Jde však o varování a hypotézu, nikoli o důkaz, že Musk či DOGE takto data skutečně využili.

Gibneyho film proto není jen portrétem podnikatele. Je především varováním před světem, v němž technologické společnosti a jejich majitelé získávají vliv, který může překračovat hranice demokratických institucí. „Je úplně šílené,“ říká ve filmu podcaster Sam Harris, „že jeden člověk, který není volený a je tak chaotický, má tolik moci.“

Musk jako digitální avatar

Součástí filmu je i neobvyklá forma. Protože Musk odmítl spolupracovat, vytvořili filmaři na základě jeho veřejných nahrávek digitální avatar, který se pohybuje světem inspirovaným počítačovými hrami. Režisér tím chce podle svých slov zpochybnit Muskův pečlivě budovaný obraz téměř nedotknutelného technologického génia.

Právě to může být nejsilnější stránkou i největším rizikem dokumentu. Gibneyho pohled je výrazně kritický a část jeho závěrů vychází z interpretací či varovných scénářů. Zároveň ale film přichází v době, kdy Musk není pouze šéfem technologických firem. Jeho rozhodnutí mohou ovlivňovat války, vlády, veřejnou debatu i volby.

Režisér proto nechce tolik odpovídat na otázku, kdo Elon Musk je. Zajímá ho spíš, co může udělat člověk, který už získal tolik moci, aniž by k ní potřeboval přímý mandát voličů.