Bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma
Tomáš Novák, Hrot
Budoucnost Česka
Varování před dluhy. Dvacet předních ekonomů se postavilo proti vládním změnám rozpočtových pravidel
Dvacítka ekonomů varuje před rozvolněním rozpočtových pravidel. Výjimky pro obranu a strategické investice podle nich mohou ohrozit stabilitu českých veřejných financí.
hrt
Dvacítka českých ekonomů vyzvala poslance, aby při projednávání zákona o rozpočtové odpovědnosti zvážili rizika jeho navrhovaného rozvolnění.
Otevřený dopis podepsali například bývalí guvernéři České národní banky Jiří Rusnok a Zdeněk Tůma, předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl nebo ekonomové Helena Horská, Daniel Münich, Dominik Stroukal a Petr Zahradník.
Ekonomové reagují na veto prezidenta Petra Pavla, který zákon odmítl. Podle něj by změny mohly ohrozit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a zároveň oslabit kontrolu Poslanecké sněmovny nad veřejnými penězi.
Sporné jsou především nové výjimky z rozpočtových pravidel. Vláda by podle návrhu mohla například využít únikovou doložku pro strategické infrastrukturní projekty a platby za dostupnost v rámci PPP projektů. Další možností je zvýšit výdaje až o deset procent na základě rozhodnutí Bezpečnostní rady státu.
Změny se týkají také obrany. Výdaje nad dvě procenta HDP by se nezapočítávaly do schválených výdajových rámců a vláda by mohla navyšovat výdaje na obranu nad rámec schválený Sněmovnou až do roku 2036. Podobný mechanismus by se vztahoval na strategické infrastrukturní stavby.
Podle ekonomů přitom samotná potřeba investovat do obrany, infrastruktury, zdravotnictví či vzdělávání není důvodem k oslabování fiskálních pravidel.
Rychlé snížení schodku by podle vlády mohlo ohrozit fungování ekonomiky.
Ta mají podle nich naopak zajistit, aby stát dokázal tyto výdaje financovat dlouhodobě a nepřenášel náklady současného hospodaření na budoucí generace.
Vláda má opačný pohled. Koaliční politici už oznámili, že jsou připraveni prezidentovo veto na srpnové schůzi Sněmovny přehlasovat.
Tvrdí, že bez změn by schodek státního rozpočtu v příštím roce nesměl překročit 150 miliard korun. Letos přitom stát počítá s deficitem 310 miliard.
Tak rychlé snížení schodku by podle vlády mohlo ohrozit fungování ekonomiky. Spor se tak netýká pouze technických pravidel, ale především otázky, jak rychle má Česko snižovat deficit a zároveň jak velký prostor má mít vláda pro výdaje na obranu a strategické investice.
Ekonomové nyní poslance vyzývají, aby před případným přehlasováním prezidentského veta odstranili ze zákona prvky, které podle nich umožňují příliš snadno obcházet limity rozpočtové odpovědnosti.
S využitím ČTK
