EET 2.0 má pokrýt hotovost, karty i QR kódy

EET 2.0 má pokrýt hotovost, karty i QR kódy

Shutterstock.com

Konec výhody pro neplatiče? EET 2.0 má pokrýt hotovost, karty i QR kódy

Poctiví obchodníci a restauratéři to říkají roky: nefér konkurence bolí víc než vysoké nájmy. Kdo neplatí daně a obchází pravidla, umí podseknout ceny tak, že z poctivosti udělá nevýhodu. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) proto vítá návrat elektronické evidence tržeb – tentokrát jako „EET 2.0“, tedy v modernější verzi a s menší administrativní zátěží.

Balíček, který dnes představila ministryně financí Alena Schillerová, má podle SOCR ČR ambici zasáhnout dva chronické problémy oboru: šedou zónu a personální krizi. Vedle nových pravidel EET totiž přichází i úprava režimu spropitného. A to je kombinace, která může změnit každodenní ekonomiku restaurací stejně výrazně jako v minulosti platební terminály.

Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR a viceprezident Hospodářské komory ČR, zdůrazňuje především rychlost, s jakou se debata překlápí do konkrétní legislativy. „Oceňujeme, že se dlouho diskutované věci tak rychle přetavily do konkrétního návrhu a že jsme mohli být součástí celého procesu,“ říká. A dodává i důvod, proč na tom svazu záleží: nový systém má být jednodušší a zároveň účinnější v dohledávání těch, kteří „své fungování postavili na neplacení daní“ místo kvalitní služby a férové ceny.

EET 2.0: technologie jako standard, ne jako výjimka

Zásadní rozdíl oproti minulosti je v tom, co má EET pokrývat. Návrh počítá se všemi způsoby placení na místě – hotovostí, kartou, QR kódy i „jakoukoliv jinou budoucí technologií“. Jinými slovy: evidence nemá být navázaná na nostalgii po bankovkách, ale na realitu moderního placení.

SOCR ČR přitom netlačí jen na šíři, ale i na proveditelnost. Prouza považuje za důležité, aby byl „dostatek času otestovat propojení různých pokladních systémů se systémem EET“ tak, aby reporting byl pro podnikatele co nejjednodušší. To je klíčová poznámka: u podobných reforem často nerozhoduje paragraf, ale kompatibilita v terénu – v hospodách, kavárnách a malých obchodech.

Vedle toho má stát nabídnout jednoduchou webovou aplikaci pro podnikatele, kteří nepoužívají žádný pokladní systém. Praktický detail, který může rozhodnout, jestli se z opatření stane běžný nástroj, nebo další povinnost pro ty, kteří už tak jedou na hraně času i energie.

Malí podnikatelé dostanou volbu – a tím i klid

Nejmenší podnikatelé s obratem do 1 milionu korun mají mít možnost vybrat si: buď se do EET zapojí, nebo „raději zaplatí vyšší paušální daň“. Pro SOCR ČR je to pojistka proti tomu, aby se reforma nezlomila na těch, kteří mají nejmenší aparát a nejnižší prostor pro administrativu.

Prouza tento bod explicitně rámuje jako odlehčení systému: možnost volby má „výrazně snížit administrativní náročnost pro nejmenší podnikatele“. Z pohledu trhu to dává logiku: když chcete vymáhat férová pravidla, potřebujete zároveň rozlišit mezi drobným živnostníkem a těmi, kdo z neplacení daní udělali obchodní model.

A právě sem míří jádro argumentu: nejde o trest pro podnikání, ale o opravu pokřiveného prostředí. Férová konkurence není morální výzva na plakát – je to podmínka, aby se vyplatilo hrát podle pravidel.

Spropitné: šedá zóna, která brzdí lidi i firmy

Druhá část balíčku míří na spropitné v gastronomii. Návrh, který poslední dva roky připravoval Luboš Kastner (člen představenstva Hospodářské komory ČR) a další experti z gastronomie, má dát zaměstnancům možnost oficiálně vykázat příjmy ze spropitného, aniž by podléhaly daním či dalším odvodům.

Tohle není jen technikálie pro účetní. V oboru, který stojí na lidech, jde o stabilitu a důvěryhodnost příjmů. Nová pravidla mají zaměstnancům umožnit prokazovat spropitné například bankám při žádosti o hypotéku – tedy proměnit „peníze na ruku“ v uznatelnou část příjmu, aniž by to zaměstnavatele tlačilo do další vrstvy odvodové zátěže.

Prouza připomíná, že podobná pravidla fungují v řadě zemí a oceňuje, že jednání se soustředila na jednoduchost a omezení byrokracie. „Výrazně to pomůže udržet v gastronomii dobré zaměstnance a zlepšit jejich situaci,“ říká. Praktický mechanismus má zůstat flexibilní: bude na každém zaměstnavateli, jaký systém rozdělování spropitného zvolí, nastaven má být pouze maximální strop jako procento tržeb, které lze mezi zaměstnance rozdělit.

Balíček, který má ambici: férovější trh a levnější účet

SOCR ČR dává návrhu jasný rámec: EET má pomoci cílit na ty, kdo parazitují na systému, zatímco pravidla pro spropitné mají narovnat realitu v oboru, kde se mzdy a motivace často skládají z více vrstev. Ve výsledku má kombinace opatření podle úvodního sdělení ministryně financí směřovat i ke snížení cen pro zákazníky – skrze omezení nefér praktik a podporu stabilnějšího zaměstnávání.