ECB ponechala depozitní sazbu na 2,25 procenta. Růst cen ropy a červencová inflace 2,9 procenta ale drží ve hře zářijové zvýšení.
Shutterstock.com
Ropa může Evropanům znovu prodražit hypotéky. ECB varuje před dalším zásahem
Evropská centrální banka v červenci ponechala úrokové sazby beze změny. Prudké výkyvy cen ropy ale mohou přimět bankéře, aby měnovou politiku znovu zpřísnili už v září. Nová inflační data takový krok dál drží ve hře.
msk
Rada guvernérů ECB na zasedání 23. července jednomyslně rozhodla, že sazby po červnovém zvýšení o čtvrt procentního bodu dál neposune. Depozitní sazba zůstala na 2,25 procenta, základní refinanční sazba na 2,40 procenta a sazba mezní zápůjční facility na 2,65 procenta.
Pauza ale nebyla samozřejmá. Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci po zasedání přiznala, že někteří členové rady zvažovali další zvýšení sazeb už v červenci. Nakonec se všichni shodli, že potřebují více údajů o inflaci, hospodářském růstu a vývoji mezd.
O zářijovém rozhodnutí může rozhodnout ropa
Hlavním zdrojem nejistoty jsou energie. Konflikt na Blízkém východě způsobil výrazné výkyvy cen ropy a plynu. ECB proto sleduje nejen samotné zdražování energií, ale také to, zda se začne přelévat do dopravy, zboží, služeb a mezd.
Lagardeová uvedla, že plný inflační dopad energetického šoku se zatím neprojevil. Čím déle zůstanou energie drahé, tím větší je riziko, že firmy zvýší ceny a zaměstnanci začnou požadovat vyšší mzdy. ECB zatím podle své prezidentky výrazné sekundární dopady do mezd nepozoruje.
Banka si proto před zářijovým zasedáním nechává otevřené všechny možnosti. Lagardeová výslovně odmítla předem slíbit konkrétní vývoj sazeb. Rozhodnutí má záviset na intenzitě, délce a šíření energetického šoku do zbytku ekonomiky.
Původní analýza Euronews vznikla ve chvíli, kdy cena ropy Brent znovu mířila ke 100 dolarům za barel. Vývoj na trhu se však rychle mění podle zpráv o konfliktu a jednáních na Blízkém východě.
Inflace po zasedání znovu zrychlila
Od červencového rozhodnutí ECB přibyl další argument pro zvýšení sazeb. Inflace v eurozóně v červenci vzrostla z červnových 2,8 na 2,9 procenta a zůstala nad dvouprocentním cílem centrální banky.
Hlavním motorem byly energie, jejichž ceny se meziročně zvýšily o deset procent. V červnu přitom rostly o 8,5 procenta. Zrychlila také inflace služeb z 3,2 na 3,3 procenta a jádrová inflace bez energií, potravin, alkoholu a tabáku vzrostla z 2,4 na 2,5 procenta.
Vyšší inflace tak posílila očekávání, že ECB může sazby v září znovu zvýšit. Rozhodnuto ale není. Pokles cen ropy nebo další uklidnění konfliktu by tlak na zpřísnění měnové politiky oslabil. Dlouhodobě drahé energie by naopak mohly banku přimět k dalšímu zásahu.
