Ropa diktuje Evropě sazby. ECB čeká, co udělá Blízký východ
Shutterstock.com
Ropa diktuje Evropě sazby. ECB čeká, co udělá Blízký východ
Evropská centrální banka ponechala svou hlavní úrokovou sazbu na 2,25 procenta, ale úleva pro evropské domácnosti a firmy se může ukázat jako krátká. Obnovený růst cen ropy a plynu zvyšuje riziko, že se drahé energie postupně přelijí do dopravy, zboží, služeb a nakonec také mezd. Christine Lagardeová proto nevyloučila, že ECB na zářijovém zasedání sazby znovu zvýší. Přímý signál k takovému kroku však nedala.
šéfredaktor
Rada guvernérů podle červencového rozhodnutí ECB ponechala všechny tři základní sazby beze změny. Depozitní sazba zůstává na 2,25 procenta, sazba pro hlavní refinanční operace na 2,40 procenta a sazba mezní zápůjční facility na 2,65 procenta. Rozhodnutí následovalo po červnovém zvýšení o čtvrt procentního bodu, kterým banka reagovala na nový energetický šok.
Červencová pauza přitom nebyla samozřejmostí. Lagardeová během tiskové konference ECB připustila, že někteří členové Rady guvernérů zvažovali, zda by banka neměla sazby zvýšit už nyní. Konečné rozhodnutí ponechat je beze změny ale bylo jednomyslné.
Inflace klesla, energetický šok však ještě neskončil
Na první pohled měla ECB důvod k optimismu. Meziroční inflace v eurozóně se podle červnových údajů Eurostatu snížila z květnových 3,2 na 2,8 procenta. Jádrová inflace bez cen potravin a energií zpomalila na 2,4 procenta a růst cen služeb klesl na 3,2 procenta.
Pokles ale zachycuje minulý vývoj, zatímco centrální banka musí rozhodovat podle toho, co přijde v dalších měsících. Ceny energií zůstávají výrazně nad úrovní před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě a jejich dopad se do ostatních cen propisuje se zpožděním. Firmám zdražují vstupy, doprava i výroba a část nákladů mohou postupně přenést na zákazníky.
ECB ve svém hodnocení inflace očekává, že energetický šok udrží růst cen výrazně nad dvouprocentním cílem nejméně během první poloviny roku 2027. V červnové základní prognóze počítala s průměrnou inflací tři procenta v letošním roce, 2,3 procenta v roce 2027 a návratem ke dvěma procentům v roce 2028.
Klíčová není pouze samotná cena barelu ropy. ECB sleduje také zemní plyn, stav evropských zásobníků, ceny pohonných hmot a rafinérské marže. Zaměstnance banky proto Lagardeová pověřila přípravou podrobnějších scénářů vývoje ropných a plynových trhů pro zářijové zasedání.
O zářijovém zvýšení ještě rozhodnuto není
Titulek Euronews interpretuje vystoupení Lagardeové jako otevření dveří k zářijovému zvýšení sazeb. Přesnější je ale říci, že ECB ponechala otevřené všechny možnosti. Její prezidentka výslovně odmítla poskytovat konkrétní výhled dalšího pohybu sazeb a zopakovala, že rozhodování bude záviset na příchozích datech.
Do příštího zasedání získá banka dvě nové měsíční statistiky inflace, údaje o výkonu ekonomiky ve druhém čtvrtletí, ukazatele očekávání spotřebitelů, vývoje mezd a podnikatelské aktivity. „Důkazní břemeno leží na datech,“ odpověděla Lagardeová na otázku, zda mají před zářím silnější pozici zastánci zvýšení, nebo ponechání sazeb.
Samotné dražší energie totiž nemusejí automaticky znamenat dlouhodobou inflaci. Centrální banka se obává především takzvaných druhotných efektů: situace, kdy firmy začnou plošně zdražovat a zaměstnanci požadovat vyšší mzdy jako náhradu za ztrátu kupní síly. Takový proces by mohl udržet inflaci zvýšenou i poté, co by ropa znovu zlevnila.
ECB zatím podle průzkumů mezi podniky ani vlastních mzdových ukazatelů významné druhotné efekty nevidí. Tempo růstu odměn postupně klesá a dlouhodobá inflační očekávání zůstávají kolem dvou procent. Čím déle však energie zůstanou drahé, tím vyšší je riziko, že se jejich dopad rozšíří do celé ekonomiky.
Pauzu už pociťují firmy i zájemci o hypotéky
Vyšší sazby se mezitím dál propisují do financování evropské ekonomiky. Průměrná sazba nových bankovních úvěrů pro firmy v eurozóně se v květnu držela na 3,6 procenta a náklady financování prostřednictvím dluhopisů dosahovaly čtyř procent. Podmínky pro podnikové úvěry se ve druhém čtvrtletí zpřísnily, protože banky mají větší obavy z ekonomických rizik.
Úročení hypoték vzrostlo z dubnových 3,4 na květnových 3,5 procenta. Vyšší náklady a slabší spotřebitelská důvěra už podle ECB snížily zájem domácností o nové úvěry na bydlení. Další zářijové zvýšení sazeb by mohlo financování nemovitostí i firemních investic znovu prodražit.
Centrální banka se tak pohybuje mezi dvěma riziky. Příliš rychlé zvýšení sazeb by mohlo oslabit už tak nevýrazný hospodářský růst. Příliš dlouhé čekání by naopak mohlo dovolit energetické inflaci zakořenit v cenách a mzdách. Vývoj ropy bude důležitý, nebude však jediným údajem, podle kterého bude Frankfurt v září rozhodovat.
