Geologický průzkum v lokalitě plánované výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračuje
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Pod novými Dukovany se vrtá až do hloubky 155 metrů, vědci zkoumají podloží
Geologický průzkum v lokalitě plánované výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračuje. Odborníci analyzují vlastnosti skalního podloží, které budou klíčové pro projektování základů budoucí elektrárny.
čtk
Informace o vlastnostech skalního podloží v lokalitě, kde mají být postavené dva nové bloky jaderné elektrárny Dukovany, zjišťují vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd. Testují, jaká je maximální pevnost horniny, když se stlačí, táhne nebo smýká. Data budou využita jako podklad pro přesné umístění, projektování a založení staveb. Jakým způsobem horniny testují, ukázali dnes v Praze vědci novinářům.
Vědci z Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR dělají mechanické zkoušky skalních hornin, zjišťují základní pevnosti hornin a to, jak se hornina chová při vnějším zatížení, uvedl vedoucí oddělení aplikované mechaniky hornin Jan Blahůt. „Díky tomu je možné navrhnout, jakým způsobem se má založit stavba, jak se mají postavit základy stavby budoucí elektrárny s ohledem na pestrost nebo proměnlivost toho geologického prostředí, která tam je,“ řekl.
Vědci jsou podle Blahůta schopní změřit, jaká je maximální pevnost horniny, když se stlačí, táhne nebo smýká. Experti zkoumají horniny z různých hloubek. „Je to proto, že v různých hloubkách je hornina různě zvětralá a jinak se chová následně,“ řekl. Dalším důvodem je různá hloubka základů budov.
„My budeme potřebovat informace, které se týkají únosnosti hornin, tak aby potom projektanti dokázali správně naprojektovat zakládací podmínky budov, které se budou v lokalitě stavět,“ řekl ředitel pro výstavbu, spouštění a provoz Elektrárna Dukovany II Martin Uhlíř. Vědecký ústav v Římě zjišťuje charakteristiky hornin z hlediska šíření seismických vln, dodal. Geologické práce začaly v srpnu loňského roku, trvat mají do dubna.
Pod každou budoucí budovou je podle Uhlíře několik vrtů, více se odborníci zabývají podložím pod budoucími budovami, které budou obsahovat jaderný materiál, uvedl. „V téhleté chvíli máme vyvrtáno zhruba deset kilometrů vrtů,“ řekl Uhlíř. Celkem by mělo jít o více než 13 kilometrů vrtů, nejhlubší má podle Uhlíře 155 metrů.
Geologické složení oblasti je podle vědců poměrně rozmanité. Skalní podloží tvoří metamorfované horniny, například amfibolity, pararuly a granulity, uvedl Blahůt. Jde podle něj o poměrně pevné horniny.
Vrtná jádra by měla být podle Blahůta uchovaná po celou dobu provozu elektrárny, proto je vědci vrací do depozitu. „Kdyby se něco dělo, tak aby se zjistilo, čím by to mohlo být, tak je tam možnost provést zkoušku nějakou opakovaně,“ řekl.
„Je naplánováno, že předáme staveniště v lednu 2029,“ řekl Uhlíř. V polovině roku 2030 by se podle něj měly začít lít základy. V roce 2033 by se měla začít usazovat reaktorová nádoba, uvedl. „V roce 2036 se bude zavážet jaderné palivo a začnou testy aktivního zkoušení,“ řekl.
Stavba nových jaderných bloků v Česku by měla být největší tuzemskou zakázkou. Náklady na výstavbu dvou reaktorů v Dukovanech jsou při současných cenách 407 miliard korun. Elektrárna Dukovany má v současnosti čtyři bloky, které byly uvedeny do provozu v letech 1985 až 1987.
