Důchody 2027: valorizace může přidat 300 až 600 Kč
Shutterstock.com
Rok 2027 změní důchody. Vláda řeší vyšší valorizaci, mění se výchovné i bonus podle věku
České důchodce čeká od ledna 2027 další pravidelná valorizace, její přesná výše ale zatím není rozhodnutá. Současný zákonný výpočet směřuje k mimořádně nízkému navýšení zhruba o 300 korun měsíčně. Vláda však může využít ustanovení, které umožňuje zvýšit průměrnou penzi až o 2,7 procenta, což by při dnešní úrovni důchodů znamenalo přibližně 590 až 600 korun. Vedle samotné valorizace se chystají také změny pro nejstarší seniory a od ledna začne platit nové pravidlo pro výchovné. Konečnou podobu zvýšení musí kabinet stanovit nejpozději do konce září.
Důchody se v Česku zvyšují každý leden podle zákonného mechanismu, který kombinuje růst životních nákladů domácností důchodců a vývoj reálných mezd. Tentokrát ale oba faktory přinesou relativně malé zvýšení.
Podle současného zákona o důchodovém pojištění se při řádné valorizaci započítává růst cen domácností důchodců a jedna třetina růstu reálných mezd. Pro rok 2027 se ovšem růst reálných mezd do valorizace fakticky nepromítne, protože jejich předchozí propad ještě nebyl podle zákonného mechanismu vyrovnán.
Takzvaná důchodcovská inflace byla v rozhodném období velmi nízká. Mezi červnem 2025 a červnem 2026 vzrostly životní náklady důchodců jen přibližně o 0,7 procenta. Český statistický úřad zveřejňuje pro výpočet zvláštní index cen právě pro domácnosti důchodců, nikoli pouze běžnou spotřebitelskou inflaci.
Zákon ukazuje na 300 korun. Vláda může přidat dvojnásobek
Samotná inflace by tentokrát znamenala jen malé navýšení. Do hry ale vstupuje základní výměra důchodu – pevná část, kterou dostávají všichni penzisté ve stejné výši.
Ta musí ze zákona odpovídat deseti procentům průměrné mzdy. Letos činí 4900 korun. Předběžné propočty pro rok 2027 ukazují na růst zhruba k hranici 5200 korun, takže jen tato změna by většině důchodců přinesla přibližně tři stovky měsíčně.
Pokud by základní výměra skutečně vzrostla přibližně o 300 korun, podle standardního mechanismu už by její růst prakticky pokryl celou letošní zákonnou valorizaci. Procentní – tedy zásluhová – část důchodu by se proto nemusela zvýšit vůbec nebo jen minimálně.
Tak nízké přidání ale nemusí být konečné.
Zákon obsahuje zvláštní pojistku: pokud standardní valorizace zvýší průměrný starobní důchod o méně než 2,7 procenta, vláda může procentní výměru zvýšit nad běžný výpočet tak, aby celkový růst průměrné penze dosáhl maximálně právě 2,7 procenta.
Ministr práce Aleš Juchelka už uvedl, že by tuto možnost chtěl využít. Při současné průměrné penzi kolem 21,8 tisíce korun by 2,7procentní růst znamenal přidání přibližně 590 až 600 korun měsíčně. Rozdíl oproti základní variantě by byl v tom, že prvních zhruba 300 korun by přišlo přes pevnou základní výměru a další část prostřednictvím procentního zvýšení zásluhové složky.
Například penze kolem 20 tisíc korun by při maximálním využití zákonné možnosti mohla podle orientačních propočtů stoupnout zhruba o 550 až 560 korun, u důchodu 30 tisíc by navýšení překročilo 700 korun. Vyšší penze by totiž získaly více právě prostřednictvím procentní části.
Naopak pokud kabinet zůstane pouze u standardního mechanismu, většina důchodců by dostala zhruba stejnou pevnou částku kolem 300 korun.
Definitivní rozhodnutí zatím nepadlo. Zákon stanovuje, že vláda musí konkrétní parametry lednové valorizace vyhlásit nejpozději do 30. září.
Ve vládní koalici se navíc diskutuje také o případném jednorázovém příspěvku. Ten by však byl úplně jiným nástrojem než valorizace: jednorázová platba by se nestala trvalou součástí důchodu a na rozdíl od zvýšení podle stávajícího valorizačního mechanismu by vyžadovala samostatnou legislativu.
Pětistovka už od osmdesáti. Věková valorizace se má rozšířit
Vedle plošné valorizace chce vláda změnit také systém, kterým stát automaticky přidává nejstarším seniorům.
Dnes se procentní výměra důchodu automaticky zvyšuje o 1000 korun při dosažení 85 let a následně o další 2000 korun ve věku 100 let.
Vláda 20. července schválila novelu, podle níž má první zvýšení přijít už v 80 letech. Senior by dostal 500 korun, další pětistovku v 85 letech, následně v 90 a 95 letech. Při dosažení stovky by přibyla ještě tisícikoruna. Celkový věkový bonus by tak ve sto letech zůstal na třech tisících korunách, jen by se rozložil do delší části života. Vládní návrh počítá s účinností od 1. ledna 2027.
| Věk | Dnes | Návrh od roku 2027 | Celkový věkový bonus |
|---|---|---|---|
| 80 let | – | +500 Kč | 500 Kč |
| 85 let | +1000 Kč | +500 Kč | 1000 Kč |
| 90 let | – | +500 Kč | 1500 Kč |
| 95 let | – | +500 Kč | 2000 Kč |
| 100 let | +2000 Kč | +1000 Kč | 3000 Kč |
Zatím ale nejde o platné právo. Novelu sice schválila vláda, musí však dokončit parlamentní legislativní proces. Dokud nebude schválena Poslaneckou sněmovnou a Senátem a podepsána prezidentem, není možné nové pětistovky od 80 let považovat za definitivní.
Součástí stejného návrhu je také nové zvýhodnění pracujících důchodců. Procentní výměra se jim má zvyšovat o 1,5 procenta za každý odpracovaný rok, u zaměstnanců automaticky. První automatické zvýšení se ale podle MPSV očekává až v lednu 2028.
Výchovné zůstane 500 korun. Nově se ale nebude samo zvyšovat
Jistá změna už naopak od roku 2027 platit má: jinak se začne při valorizaci zacházet s výchovným.
Základní výchovné činí 500 korun měsíčně za každé vychované dítě a je součástí procentní výměry starobního důchodu. Dosud se tak spolu s ní při běžných valorizacích automaticky navyšovalo. Od ledna 2027 se tento mechanismus změní.
Při výpočtu valorizace se od procentní výměry nejprve odečte 500 korun za každé vychované dítě. Zbývající část penze se valorizuje a pevná pětistovka se následně opět přičte.
Jinými slovy: výchovné nezmizí ani se nesníží na nulu, ale jeho základní pětistovka se už nebude dál procentně navyšovat.
Praktický dopad bude záviset na tom, jak vláda rozhodne o valorizaci.
Pokud by se v roce 2027 zvýšila pouze základní výměra a zásluhová část důchodů by zůstala beze změny, nové pravidlo kolem výchovného se při lednovém navýšení prakticky neprojeví.
Pokud ale vláda využije možnost zvýšit průměrnou penzi až o 2,7 procenta a začne růst také procentní výměra, lidem s výchovným vzroste důchod o něco méně, než kdyby byla valorizována i samotná pětistovka za dítě. U procentního zvýšení kolem 1,7 procenta jde přibližně o 8,50 koruny měsíčně za každé dítě, které by už navíc nepřibyly.
V nominálním vyjádření jde o malý rozdíl. Dlouhodobě je ale podstatné, že pětistovka nebude kopírovat růst cen ani mezd a její reálná hodnota bude postupně klesat.
Pro důchodce tak bude rok 2027 znamenat několik různých změn současně.
Jedna je prakticky jistá: běžná lednová valorizace. Její definitivní výše ale zatím známá není a může se pohybovat zhruba od tří do šesti stovek u průměrné penze.
Druhou je již schválené nové zacházení s výchovným. A třetí – pětistovky seniorům od 80 let – je zatím politicky schváleným vládním návrhem, který ještě musí projít Parlamentem.
Pro běžného penzistu je proto nejdůležitější datum 30. září. Do té doby musí být jasné, jak přesně budou důchody od Nového roku valorizovány.
S využitím AI editora.
