Kamil Jeřábek, CEO společnosti Wienerberger
foto: Wienerberger (publikováno se svolením)
Jak posunout Česko
Dostupné bydlení nevznikne samo. Města a obce potřebují systém, který jim rozváže ruce
Generální ředitel Wienerbergeru Kamil Jeřábek v komentáři upozorňuje, že současné tempo výstavby nestačí ani zdaleka pokrýt dlouhodobý deficit bydlení. Řešením má být centralizovaný model výstavby, který obcím pomůže od financování až po samotnou realizaci projektů.
Kamil Jeřábek
Bydlení v Česku je drahé, pomalé a stále nedostupnější. Nejde o přírodní zákon, jde o důsledek třiceti let, kdy jsme stavěli méně, než jsme potřebovali. Dnes zahajujeme méně než polovinu potřebných bytů ročně.
Stát se v posledních letech o řešení pokouší. Například v programu Dostupné nájemní bydlení je celkem sedm miliard korun na výstavbu a podporu rekonstrukcí. A do konce roku 2026 by měl podpořit vznik zhruba dvou tisíc bytů. Je to určitě krok správným směrem. Na deficit třiceti let to ale nestačí.
Nejde přitom o to, že by chyběla vůle. Chybí systém. Právě z této potřeby se zrodila Iniciativa pro dostupné bydlení (IDB) s jasnou vizí: nastartovat po celém Česku efektivní „baťovský” model výstavby. Ten je založený na předpřipraveném systému Design-Build, který nám umožní stavět rychle a systémově.
Municipality po celé republice vědí, že mají stavět, část z nich to i veřejně deklaruje, ale ve většině případů nevědí jak na to. Ne proto, že by starostové byli špatní hospodáři, ale proto, že nemají k dispozici nástroj, který by jejich záměr odborně podložil, ekonomicky ukotvil a politicky obhájil. Výsledkem jsou roky trvající přípravy, které skončí dřív, než začnou, nebo projekty, které nikdy neopustí šuplík.
Tohle je přesně ten problém, který řeší Iniciativa pro dostupné bydlení (IDB). A přináší municipalitám řešení přímo ke dveřím prostřednictvím krajských konferencí. Úsilí je jasné – zvýšení celkové poptávky po bytové výstavbě a poskytnutí nástroje municipalitám, se kterým mohou začít stavět s vědomím, že jejich rozhodnutí jsou podložená a odzkoušená.
Obec dostane studii proveditelnosti pokrývající celý proces od prvního záměru až po realizaci. Podklady zahrnují hmotovou studii s návrhem bytové struktury a vizualizací projektu na obecním pozemku, nákladové ocenění výstavby včetně nebytových prostor a parkování, právní model s doporučeným mixem forem bydlení a výpočetní model analyzující financování, dostupné dotace a návratnost investice.
Za celý proces zodpovídá jeden realizační tým od prvního záměru až po předání klíčů. Žádné roztříštěné zodpovědnosti, žádné hledání, kdo za co může.
Potřebu takového systému přitom nejlépe ilustrují čísla z regionů. Jenom v Plzeňském kraji by podle metodiky Euroconstruct měly pro dlouhodobě udržitelný rozvoj bydlení přibývat čtyři bytové jednotky na 1tisíc obyvatel ročně, tedy přibližně 2 400 nových bytů.
V současnosti se ale zahajuje jen kolem 1 500 bytů a v roce 2025 navíc počet zahájených bytů v kraji klesl o více než třetinu, což byl nejvýraznější propad ze všech regionů Česka. Plzeňský kraj přitom není výjimkou, je zrcadlem situace, která se v různé míře opakuje po celé republice.
Investice do výstavby se státu vrací, protože z materiálů na každou bytovou jednotku plynou do státní kasy nezanedbatelné příjmy z DPH v řádech milionů korun. Co se týká cen stavebních materiálů, obraz není tak dramatický, jak se někdy prezentuje. Za posledních pět let jejich ceny nepřevyšují inflaci. Skutečným problémem je zdražení stavební práce a nedostatek pracovní síly.
Nové technologie jako modulární a robotizovaná výstavba mohou část těchto výzev s kapacitou a rychlostí realizace řešit, jsou ale pouze jednou stranou mince. Tou druhou je ochota státu vytvořit podmínky pro jejich reálné využití a municipalitám poskytnout nástroj, který celý proces výstavby dostupného bydlení ukotví od záměru přes financování až po realizaci.
Ambice postavit desítky tisíc nových bytů je krok správným směrem. Bez systému, který obcím rozváže ruce, ale zůstane jen na papíře.
Autor je ředitel tuzemského zastoupení nadnárodní skupiny Wienerberger
