Budova České televize
Shutterstock.com
Dopisy z roku 1968 ožívají. Český rozhlas poprvé ukazuje reakce světa na okupaci
Tisíce dopisů tehdy mířily do pražského rozhlasu od posluchačů z různých částí světa. Výstava Když svět ladil Prahu nyní poprvé ukazuje jejich originály a připomíná, jak zahraničí vnímalo události roku 1968.
čtk
Výstava nazvaná Když svět ladil Prahu ve foyer hlavní budovy Českého rozhlasu (ČRo) ve Vinohradské 12 připomíná dění roku 1968. Představuje dopisy posluchačů ze zahraničí, kteří v roce 1968 reagovali na vysílání Radia Praha a dění v Československu. Komorní výstava k výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968 je přístupná zdarma ode dneška do konce října. ČTK o tom za ČRo informovala Natálie Lorencová.
Pro zahraniční vysílání Československého rozhlasu byl podle ní rok 1968 mimořádný. Vliv mělo postupné omezování cenzury během Pražského jara a její zrušení v červnu 1968. Silně vzrostl zahraniční zájem o dění v Československu. Důležitým zdrojem informací se stalo Radio Praha, předchůdce dnešního Radio Prague International.
„Do Vinohradské 12 tehdy přicházely tisíce dopisů z celého světa, jejichž autoři reagovali na vysílání, politické události i každodenní dění v Československu,“ uvedla Lorencová. Korespondenci uchoval Archiv ČRo a nyní ji poprvé veřejně představil.
Návštěvníci si mohou prohlédnout originály ručně psaných dopisů v různých jazycích, pohlednice a další dobové materiály. Výstava tak nabízí neobvyklý pohled na rok 1968 očima lidí, kteří dění v Praze sledovali ze zahraničí.
Po nástupu normalizace měly dopisy dohru. Odpovědi redaktorů zahraničního vysílání posluchačům normalizační vedení rozhlasu podrobilo analýze, zkoumalo jejich postoje. „Na základě této analýzy byly v roce 1971 spuštěny personální čistky. Výrazné osobnosti, které odmítaly srpnovou okupaci, musely z rozhlasu odejít,“ uvedla Lorencová.
Mezi redaktory, kteří rozhlas opustili, byl pozdější ministr zahraničí Jiří Dienstbier, jeho kolegové Věra Šťovíčková-Heroldová, Sláva Volný, Karel Jezdinský nebo Pavel Pecháček. Hned v prvních týdnech po okupaci byl odvolán ředitel rozhlasu Zdeněk Hejzlar. Po boji o rozhlas z 21. srpna 1968 a obsazení hlavní budovy sovětskými vojáky, redaktoři pokračovali ve vysílání z utajovaných a improvizovaných míst.
Připomínka srpnových událostí roku 1968 se letos také odehraje v Praze na Výstavišti na akci Never More 68. Jak ČTK informovala mluvčí Výstaviště Linda Antony, její součástí bude výstava prací běloruského autora Artura Vakarava Bratrství v deseti plakátech.
