Zatímco se účty, hypotéka nebo nájem nezastaví, příjem při dlouhé nemoci může výrazně klesnout
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Dlouhá nemoc připraví domácnost o statisíce. Kdy už státní nemocenská nestačí?
Zatímco účty, hypotéka nebo nájem se nezastaví, příjem při dlouhé nemoci může výrazně klesnout. U některých diagnóz trvá pracovní neschopnost několik měsíců. Právě tehdy může rozhodovat, jak dobře má člověk nastavené pojištění.
Redaktor
Několik dní nemoci většinou domácnost finančně výrazně neohrozí. Jiná situace nastává ve chvíli, kdy pracovní neschopnost trvá několik měsíců. Nájem, energie, hypotéka nebo splátky úvěrů pokračují dál, zatímco příjem může výrazně klesnout.
Průměrná pracovní neschopnost v roce 2025 trvala 31,2 dne. U některých závažných diagnóz je ale výrazně delší. Podle dodaných údajů jde například u zhoubných nádorů v průměru o 174 dní, u cévní mozkové příhody o 147 dní a u závažných srdečních onemocnění o 105 dní.
„Lidé často řeší výši denní dávky, ale mnohem důležitější je, za jakých podmínek pojišťovna skutečně plní. Rozdíly mezi jednotlivými smlouvami jsou dnes výrazné – ať už se například týkají krytí psychických onemocnění nebo bolestí zad. Právě detaily rozhodují o tom, jestli klient při několikaměsíční pracovní neschopnosti dostane desítky nebo stovky tisíc korun,“ říká Petr Motáček, specialista životního pojištění.
Kdy nemocenská nestačí
Neexistuje univerzální hranice, od které už státní nemocenská přestává stačit. Záleží na příjmu, výdajích a finanční rezervě. Jinou situaci řeší člověk, který žije sám a má nízké náklady, a jinou rodina s hypotékou a dětmi.
Pozornost by proto měli pracovní neschopnosti věnovat především OSVČ, lidé s hypotékami a vyššími úvěry, hlavní živitelé rodin a zaměstnanci s nadprůměrnými příjmy. U podnikatelů je situace specifická také tím, že bez dobrovolného nemocenského pojištění nemusí mít na nemocenské dávky nárok.
Nejde jen o úraz
Dlouhá neschopenka nemusí začít úrazem nebo dopravní nehodou. Mezi významné příčiny patří onemocnění pohybového aparátu, například chronické bolesti zad a problémy s klouby, ale také rekonvalescence po operacích, onkologická onemocnění nebo nemoci srdce a cév. Významnou skupinou jsou také deprese, úzkostné poruchy, syndrom vyhoření a dlouhodobý stres.
Právě u psychických potíží nebo onemocnění zad je důležité sledovat konkrétní podmínky smlouvy. Pojišťovny se mohou lišit v rozsahu krytí i výlukách. Roli hraje také karenční doba, tedy období od začátku pracovní neschopnosti, po jehož uplynutí pojišťovna začne vyplácet sjednanou dávku.
Tisíc korun denně může znamenat 90 tisíc
Rozdíl ukazuje jednoduchý modelový příklad. Zaměstnanec s čistým příjmem 50 tisíc korun měsíčně zůstane po operaci páteře čtyři měsíce mimo práci. Pokud má sjednanou denní dávku 1 000 korun od 29. dne pracovní neschopnosti, může za delší neschopenku získat přibližně 90 tisíc korun.
Samotná výše dávky ale není jediným parametrem, který je potřeba sledovat. Důležité je, od kdy pojišťovna plní, které diagnózy kryje, jaké má výluky a jak dlouho může dávku vyplácet.
„Právě u několikaměsíčních pracovních neschopností se nejvíce ukazuje rozdíl mezi běžným příjmem a státní nemocenskou. Proto je důležité, aby si lidé při sjednávání pojištění nevšímali jen ceny, ale i rozsahu krytí a podmínek plnění,“ doplňuje Petr Motáček.
