Nigerijský podnikatel Aliko Dangote plánuje postavit na keňském ostrově Lamu rafinerii za více než 17 miliard dolarů (přibližně 360 miliard korun)
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Dangote chce změnit energetickou mapu Afriky. V Keni plánuje rafinerii za 360 miliard
Jedna z největších průmyslových investic v historii Keni má ambici proměnit východní Afriku z dovozce pohonných hmot na jejich vývozce. Projekt však už nyní naráží na kritiku ekologů i obavy z příliš silného postavení jediného hráče na trhu.
Redaktor
Nigerijský podnikatel Aliko Dangote plánuje postavit na keňském ostrově Lamu rafinerii za více než 17 miliard dolarů (přibližně 360 miliard korun). Pokud se projekt uskuteční, půjde o jednu z největších energetických investic v historii východní Afriky. Nový závod má zpracovávat až 700 tisíc barelů ropy denně a zásobovat pohonnými hmotami Keňu, Ugandu, Jižní Súdán, Rwandu, Burundi i Demokratickou republiku Kongo.
Projekt reaguje na dlouhodobý paradox regionu. Země východní Afriky podle Africké energetické komise disponují zásobami zhruba 4,7 miliardy barelů ropy a více než 70 bilionů kubických stop zemního plynu. Přesto po uzavření poslední fungující rafinerie v Keni v roce 2013 dovážejí veškerá rafinovaná paliva ze zahraničí.
Plánovaná kapacita 700 tisíc barelů denně podle serveru Oilprice výrazně převyšuje současnou poptávku regionu, která se pohybuje kolem 450 tisíc barelů. Přebytek produkce by proto mohl zamířit na další africké trhy. Výhodou lokality je také hlubokovodní přístav Lamu, který dokáže obsloužit i největší tankery typu Post-Panamax.
Podle odhadů vznikne během výstavby a následného provozu více než 60 tisíc pracovních míst. Projekt se zároveň stává symbolem hlubší ekonomické integrace afrických států. Rafinerie by mohla zpracovávat ropu z Keni, Ugandy či Jižního Súdánu a zároveň dovážet surovinu z Nigérie nebo Angoly. Hotové produkty by následně směřovaly na jednotný africký trh AfCFTA, který sdružuje 55 zemí s přibližně 1,4 miliardy obyvatel a ekonomikou o velikosti kolem 3,4 bilionu dolarů.
Do projektu se chce zapojit také tanzanský miliardář Mohammed Dewji, který deklaroval záměr investovat 100 milionů dolarů (asi 2,1 miliardy korun).
Dangote přitom navazuje na vlastní zkušenost z Nigérie. Jeho rafinerie spuštěná v roce 2023 s kapacitou 650 tisíc barelů denně výrazně snížila závislost země na dovozu pohonných hmot, omezila tlak na devizové rezervy a přispěla ke zlepšení platební bilance. Podle zastánců projektu právě tento úspěch ukazuje, že lokální zpracování ropy může být pro africké ekonomiky výhodnější než export suroviny a následný dovoz hotových paliv.
Keňský projekt ale vyvolává i odpor. Organizace Greenpeace Africa a místní komunity varují před ohrožením pobřežního ekosystému ostrova Lamu, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Kritici upozorňují na možné poškození mangrovových porostů, korálových útesů i turistického ruchu. Právníci zároveň požadují, aby vláda před zahájením stavby dokončila nezávislé posouzení dopadů na životní prostředí a umožnila plnohodnotnou veřejnou diskusi.
Otázky vyvolává také budoucí postavení společnosti Dangote Industries na regionálním trhu. Ekonomové upozorňují, že případné daňové úlevy nebo ochrana před zahraniční konkurencí by mohly narušit hospodářskou soutěž. Samotná společnost už v Nigérii vedla několik sporů s regulátory i konkurenty kvůli svému dominantnímu postavení na trhu s pohonnými hmotami.
