České kryptoměnové firmy čekají na finální podobu pravidel, která mají zavést evropskou směrnici DAC8
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Česká kryptomocnost pod tlakem směrnice DAC8. Asociace varuje před znevýhodněním tuzemských firem
České kryptoměnové firmy čekají na finální podobu pravidel, která mají zavést evropskou směrnici DAC8. Ta počítá s novým systémem hlášení údajů o klientech a jejich transakcích. Podle České kryptoměnové asociace bude důležité, aby česká implementace nepřinesla firmám další povinnosti oproti zbytku Evropské unie.
Redaktor
Kryptoměnové burzy a další poskytovatelé služeb budou muset zjišťovat daňové údaje svých klientů, evidovat jejich transakce a pravidelně je předávat finanční správě. Ta si pak bude moci informace automaticky vyměňovat s úřady v dalších zemích. První oznamovací období by se po přijetí směrnice DAC8 týkalo roku 2026, přičemž data by data byla předávána v roce 2027.
Pro samotné uživatele to znamená například povinnost poskytovateli sdělit údaje o daňové rezidenci. Pokud klient informace neposkytne ani po upomínkách a uplynutí zákonné lhůty, podle českého návrhu mu může poskytovatel zablokovat nákup, prodej nebo převod kryptoaktiv až do doplnění údajů.
„Zákon poměrně přesně říká, co musí odevzdat firma a její zákazník. Stejně přesně musí říct, co s těmito údaji smí dělat stát. Povinnost poskytovat citlivé informace musí doprovázet kontrola toho, kdo je používá a proč,“ říká prezident České kryptoměnové asociace (ČKMA) Štěpán Kouba.
Česko nechce přijít o své firmy
Právě zde se podle asociace otevírá otázka konkurenceschopnosti českého kryptoprůmyslu. Pokud tuzemská úprava přidá k evropskému základu další požadavky, mohou se podle ČKMA některé firmy rozhodnout poskytovat služby z jiných zemí, kde bude regulatorní zátěž nižší a nedává tedy smysl povinný základ navyšovat.
Pro Česko by to podle asociace nebyla zanedbatelná změna. Domácí kryptoscéna má dlouhou historii a vznikla zde řada firem, které dnes působí i globálně. Zakladatelé SatoshiLabs například vytvořili první hardwarovou bitcoinovou peněženku a Braiins v roce 2010 spustili první bitcoinový těžební pool na světě. Jeho provozovatel podle údajů společnosti od té doby zpracoval těžbu více než 1,3 milionu bitcoinů.
Na význam domácího trhu ostatně ukazuje i samotná ČKMA. Sdružuje provozovatele kryptoměnových směnáren, výrobce bitcoinových automatů, technologické firmy i společnosti zabývající se blockchainem.
Samotný základ nové regulace ale nevzniká v Česku. DAC8 je evropská směrnice, jejímž cílem je rozšířit automatickou výměnu daňových informací také na kryptoaktiva a omezit daňové úniky. Evropská komise proto nastavila společný rámec, podle kterého mají poskytovatelé krypto služeb v celé EU nově předávat daňovým úřadům informace o transakcích svých klientů.
Stát dostane detailnější obrázek o klientech
Druhou částí sporu je rozsah a bezpečnost shromažďovaných dat. Hlášení podle ČKMA nemá být přesným seznamem toho, kolik kryptoměn člověk v daném okamžiku vlastní. Obsahovat má především roční souhrny nákupů, prodejů a převodů.
Asociace ale upozorňuje, že při spojení záznamů od více poskytovatelů a za několik let může vzniknout velmi podrobný obraz finanční aktivity konkrétního člověka.
„Evropská pravidla musíme splnit. Ochranu lidí ale můžeme zlepšit už teď. Potřebujeme zákon, podle kterého bude každý přístup dohledatelný, každé použití údajů odůvodněné a jejich uchovávání časově omezené. Tyto záruky mají být připravené dřív, než se databáze začne plnit,“ říká Kouba.
ČKMA proto navrhuje například oddělené ukládání nejcitlivějších informací, evidenci každého přístupu k údajům a kontrolu neobvyklého vyhledávání. Chce také jasně stanovit, kdy mají být data státem vymazána.
