ilustrační foto

ilustrační foto

Shutterstock.com

Varování z Česka i Polska. Nejnižší nabídka na D35 prověří stát i Budimex

Nejnižší nabídku na dostavbu dálnice D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí podalo konsorcium ViAlliance35, jehož členem je polský Budimex. Cena ale nebude jedinou otázkou. Firma má za sebou český spor o prokazování technické kvalifikace a v Polsku pravomocně potvrzený případ koordinace nabídek mezi třemi společnostmi ze stejné skupiny. Ani jedno samo o sobě neznamená automatické vyloučení z českého tendru. Pro ministerstvo dopravy však jde o okolnosti, jejichž vypořádání může být stejně důležité jako samotná cenovka.

msk

Ministerstvo dopravy vybírá soukromého partnera pro výstavbu, financování, provoz a údržbu 35,4 kilometru nové D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí. Jde o historicky největší český dálniční PPP projekt a soutěž už dospěla do finální fáze.

Do 10. července přišly tři nabídky. Nejnižší čistou současnou hodnotu budoucích plateb za dostupnost předložilo konsorcium ViAlliance35, tvořené společnostmi Cintra Global, STRABAG Motorway, Budimex a Invesis: 71,324 miliardy korun. LitMo s FCC, Meridiamem a Metrostav Concessions nabídlo 76,163 miliardy a ViaCM vedené Vinci 85,980 miliardy korun. Ministerstvo ale výslovně upozorňuje, že nabídky teprve vyhodnocuje a o vítězi rozhodnuto není. Ještě na konci srpna resort uváděl, že koncesionáře stále vybírá.

To je důležitý rozdíl. Částka 71,3 miliardy není „cena stavby“ v tradičním smyslu, ale současná hodnota budoucích plateb státu za dostupnost infrastruktury. Soukromý partner má dálnici nejen postavit, ale také financovat a po dlouhou dobu provozovat a udržovat. Platby státu mají začít až po dokončení a otevření příslušných úseků.

Právě proto se vedle ekonomiky nabídky dostává do hry také otázka kvalifikace a důvěryhodnosti členů konsorcia. A u Budimexu má český zadavatel k dispozici několik poměrně čerstvých případů.

D11: český problém s referencemi

První z nich leží přímo v Česku.

Ředitelství silnic a dálnic původně vybralo Budimex pro výstavbu posledního českého úseku D11 mezi Trutnovem a polskou hranicí. Spor se následně stočil k tomu, zda polská firma skutečně prokázala požadované zkušenosti s kompletní výstavbou raženého silničního tunelu.

Budimex používal reference z projektů v Kolumbii a na Tenerife, přičemž požadovanou zkušenost dokládal prostřednictvím poddodavatelů. U kolumbijské reference ale dokumentace podle ÚOHS prokazovala zejména ražbu a primární ostění dvou tunelů, nikoli kompletní výstavbu nového raženého silničního tunelu v rozsahu požadovaném zadávacími podmínkami.

Případ měl složitější procesní vývoj, než může na první pohled vypadat. ÚOHS 4. dubna 2024 skutečně konstatoval, že ŘSD pochybilo, když Budimex nevyloučilo, a původní výběr zrušil. Toto rozhodnutí ale předseda úřadu v červenci následně z procesních důvodů zrušil a řízení zastavil, protože ŘSD mezitím samo svůj původní výběr napravilo.

Podstatný je proto až další krok. ŘSD Budimex ze soutěže v květnu 2024 vyloučilo kvůli nesplnění požadavků na referenční zakázky. Budimex se bránil, ale ÚOHS jeho návrh v červenci zamítl a předseda Petr Mlsna 4. října rozklad definitivně odmítl. Rozhodnutí nabylo právní moci 7. října 2024. Úřad tak pravomocně potvrdil, že ŘSD při vyloučení Budimexu postupovalo zákonně.

Pro D35 z toho neplyne, že stejné reference musejí být automaticky problematické. Znamená to ale něco jiného: český zadavatel už má konkrétní zkušenost s tím, že u Budimexu nestačilo pouze ověřit existenci referenční stavby. Rozhodující bylo, jaký konkrétní rozsah prací firma nebo subjekt, jehož prostřednictvím kvalifikaci prokazovala, skutečně provedl.

Tři firmy, tři nabídky a stejný překlep

Ještě závažnější případ následoval v Polsku.

Polský provozovatel přenosové soustavy PSE soutěžil výstavbu vedení 400 kV Choczewo – napojení na trasu Gdańsk Błonia – Grudziądz Węgrowo ve třech částech. Do první podal nabídku Mostostal Kraków, do druhé Budimex S.A. a do třetí Budimex Budownictwo. Všechny společnosti patří do skupiny Budimex.

Polská Národní odvolací komora KIO v srpnu 2025 dospěla k závěru, že nabídky nebyly připraveny nezávisle. Důkazní obraz byl neobvykle názorný.

Ve formulářích se opakovaly stejné nestandardní mezery, stejným způsobem byl doplněn údaj REGON, na stejném místě se objevovala tečka za výrazem „E-MAIL“, shodné bylo zvýrazňování textu i interpunkce. A všechny tři nabídky obsahovaly dokonce stejný překlep ve slově pełnomocnictwo – plná moc. Ve všech se objevila chybná varianta pełnomocnmictwo. KIO uvedla, že je prakticky nepravděpodobné, aby tři nezávislé týmy udělaly ve třech samostatně připravovaných dokumentech totožnou chybu.

Komora proto 18. srpna 2025 nařídila zrušit výběr vítězných nabídek ve všech třech částech a nabídky Mostostalu Kraków, Budimexu a Budimex Budownictwo odmítnout. Varšavský soud pro veřejné zakázky následně 19. prosince 2025 stížnosti ve třech souvisejících řízeních zamítl. PSE pak v únoru 2026 všechny tři společnosti z původního tendru vyloučilo.

To už je pro další soutěže právně podstatnější okolnost než pouhé podezření nebo probíhající spor.

Zároveň však neznamená automatický celoevropský blacklist.

Self-cleaning není automatická amnestie

Evropské zadávací právo zná princip, který se obvykle označuje jako self-cleaning neboli obnovení způsobilosti. Dodavatel může ukázat, že problém napravil: změnil procesy, oddělil odpovědnosti, zavedl školení a kontroly nebo přijal další organizační a personální opatření, která mají opakování pochybení zabránit.

Výsledek ale není automatický.

Dobře je to vidět právě na polských rozhodnutích kolem skupiny Budimex. KIO v některých řízeních nápravná opatření akceptovala. V prosinci 2025 například zamítla námitky proti účasti Budimex S.A. v řízení Dolnoslezské správy silnic a železnic. Jiný případ z listopadu se týkal společnosti Mostostal Kraków.

Jinde stejný princip dopadl opačně.

V únoru 2026 KIO u zakázky krakovského letiště nařídila odmítnout nabídku společnosti Budimex Budownictwo, protože podmínky pro obnovení způsobilosti nepovažovala za splněné. Důležitá přesnost: toto rozhodnutí se netýkalo přímo Budimex S.A., který je členem konsorcia na českou D35, ale jiné společnosti ze stejné skupiny.

Přímější je případ Rail Baltica.

PKP Polskie Linie Kolejowe vybraly 29. ledna 2026 pro práce na trase Białystok–Ełk konsorcium vedené Budimexem, v němž byly ještě Budimex Kolejnictwo a PORR. Nabídka měla podle burzovního oznámení Budimexu hodnotu 4,047 miliardy zlotých bez DPH.

KIO však 16. března výběr zrušila a nařídila nabídku odmítnout. V rozhodnutí se přímo odkazovala na polská ustanovení o dohodě narušující soutěž a o self-cleaningu. Jinými slovy: problémem nebyla existence nějakého automatického zákazu soutěžit, nýbrž otázka, zda předložená nápravná opatření v konkrétním řízení skutečně stačila k obnovení způsobilosti.

Právě rozdílné výsledky jednotlivých řízení jsou podstatné. Neznamenají, že je Budimex automaticky nezpůsobilý. Současně ale neumožňují říct, že jednou přijatá sada interních opatření firmu univerzálně „očistila“ pro všechny budoucí zakázky.

Každý zadavatel musí posuzovat konkrétní okolnosti sám.

D35 bude testem hlavně pro český stát

Podobný princip zná i český zákon o zadávání veřejných zakázek. Zadavatel může za určitých podmínek vyloučit účastníka kvůli závažnému profesnímu pochybení z posledních tří let, pokud zpochybňuje jeho důvěryhodnost. Zákon zároveň umožňuje dodavateli prokázat obnovení způsobilosti pomocí dostatečných nápravných opatření. O jejich dostatečnosti rozhoduje zadavatel podle závažnosti a konkrétních okolností případu.

Tady je ovšem nutné být přesný. Polské rozhodnutí o koordinaci nabídek samo o sobě neznamená, že Budimex musí být z D35 vyloučen. České ustanovení týkající se zakázané dohody mezi uchazeči výslovně pracuje se souvislostí se zadávanou zakázkou. Polský případ vznikl v jiné soutěži. Do úvahy však může přicházet širší otázka profesního pochybení a důvěryhodnosti, pokud budou splněny zákonné podmínky.

A právě zde se z příběhu o Budimexu stává příběh o českém zadavateli.

Ministerstvo má před sebou mimořádně dlouhý a finančně významný vztah se soukromým partnerem. Ve hře nejsou jen stavební práce, ale financování, dostupnost infrastruktury, její provoz, údržba a stav při předání zpět státu.