V květnu a červnu 2026 probíhá ve vybraných školách zjišťování výsledků žáků 5. a 9. ročníků základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Oficiálně jde o ověření výsledků vzdělávání v českém jazyce a matematice. Ministerstvo školství informovalo, že Česká školní inspekce realizuje zjišťování výsledků vzdělávání žáků 5. a 9. tříd právě z českého jazyka a matematiky.

„Jenže po vyplnění testu z matematiky nebo českého jazyka následují další otázky. A ty už se matematiky ani českého jazyka netýkají. Děti odpovídaly na otázky o své matce, o svém otci, o jejich vzdělání, zaměstnání, o knihách v domácnosti, o svých pocitech, náladě, únavě, depresi, beznaději a také o tom, zda je v posledních dvou týdnech napadalo, že by jim bylo lépe, kdyby nežily, nebo zda si chtěly nějak ublížit. To není drobný doprovodný dotazník, ale zásah do soukromí dítěte a jeho rodiny,“ uvedla na Facebooku skupina Vaše práva ve škole. Žáci přitom nemohou bez odpovědi na tyto dotazy test regulérně dokončit a nemají v něm ani možnost typu „nechci odpovídat“. Kritika tak mimo jiné směřuje k tomu, zda tato část dotazníku odpovídá pravidlům o ochraně osobních údajů (GDPR).

„Děti nebyly v běžné školní situaci, kdy se jich učitel citlivě ptá, zda něco nepotřebují. Seděly u počítače, v kontrolovaných podmínkách, v rámci testování, které škola nemohla běžně odmítnout. Rodiče posílali dítě do školy s tím, že bude psát test z češtiny a matematiky. Ne s tím, že bude v počítači odpovídat na otázky o rodině, rodičích, domácnosti a vlastním duševním stavu. Škola to nezorganizovala. Ale odnese to,“ poukazuje autor příspěvku.

Učitelé se nemohou na citlivou situaci připravit

V části týkající se matky se dítěti například zobrazují tyto otázky: „Co v současné době dělá tvá matka?“ Možnosti: pracuje; nepracuje, ale hledá práci; je doma, například na rodičovské dovolené; jiné, například v důchodu nebo invalidním důchodu; nevím; nemám matku. Další otázka: „Jakého nejvyššího vzdělání z následujících možností dosáhla tvá matka? Pokud žádná žena s vámi v domácnosti není a s matkou nejsi v kontaktu, zvol poslední možnost – nemám matku.“

Následují možnosti od základní školy přes vyučení, středoškolské vzdělání s maturitou až po vysokoškolské vzdělání, včetně možností „nevím“ a „nemám matku“. A pak otázka na zaměstnání: „Jaké je hlavní zaměstnání tvé matky? Co matka v zaměstnání dělá? Pokus se zařadit povolání matky do jedné z následujících kategorií. Pokud matku nemáš nebo s ní nejsi v kontaktu, vyber možnost ‚nemám matku‘.“ Následuje rozsáhlý výčet: pomocné práce, obsluha strojů a zařízení, pracovnice v zemědělství, řemeslné práce, prostě kompletní katalog prací. Matka se zjišťuje u českého jazyka a otec u matematiky.

„A teď si představme dítě, které matku skutečně nemá. Ne ‚nemá matku‘ jako kolonku v dotazníku. Skutečně ji nemá. Zemřela. Odešla. Není v kontaktu. Dítě je v páté třídě. Sedí u počítače při testu z českého jazyka. A opakovaně volí možnost „nemám matku“. Jednou. Podruhé. Potřetí. U každé další otázky znovu,“ poukazuje na problematický aspekt skupina Vaše práva ve škole s tím, že problém je v tom, že to, že součástí testování ve škole bude jakýsi dotazník, je zmíněno v informaci ředitelům a ředitelkám základních škol a gymnázií jen okrajově.

„Každý test i s úvodní instruktáží a krátkým dotazníkem žáka vyplňovaným po ukončení testu přímo v testovací aplikaci zabere nejvýše dvě navazující vyučovací hodiny,“ píše se například v dopise ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala. Nikde není v dopise, který zmíněná facebooková skupina zveřejnila, uvedeno, o jaký dotazník se má jednat. „Škole je sděleno, že půjde o český jazyk, matematiku a krátký dotazník. Není jí sděleno, že dotazník půjde do rodinného zázemí a duševního zdraví dítěte,“ poukazuje autor příspěvku s tím, že učitelé nemohou dopředu vědět, že součástí budou citlivé otázky týkající se velmi osobních a potenciálně bolestivých aspektů života dítěte, tím pádem se na situaci nemohou připravit.

Myšlenky na smrt

Ještě zásadnější je podle kritiků část, kdy má odpovídat na zmíněné oblasti duševního zdraví. Dítě má odpovídat na tvrzení, jak se cítilo v posledních dvou týdnech. Ve dvou sadách. Ta druhá vypadá takto: „Jak často tě během posledních 2 týdnů trápily následující potíže? Malý zájem nebo potěšení z věcí, které dělám. Pocit, že jsem na dně, pocit deprese nebo beznaděje. Špatný pocit sám ze sebe – že se mi v životě nedaří, nebo že jsem zklamal sám sebe nebo svou rodinu. Myšlenky, že by mi bylo lépe, kdybych nežil anebo si nějak ublížil.“

MŠMT a ČŠI musí podle kritiků okamžitě vysvětlit, kdo za otázkami stojí, zda byli o obsahu informováni rodiče a učitelé, ale v neposlední řadě také to, jak bude nakládáno s daty, která děti v dotaznících sdělí, jak dlouho budou uchovávána, kdo k nim bude mít přístup a jak se zamezí jejich zneužití, případně zda bude ČŠI reagovat na konkrétní případy.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) v neděli na síti X psal o technických, obsahových i termínových problémech ze strany České školní inspekce. „Budu po něm chtít podrobné vysvětlení situace a jsem připraven celé testování přerušit či úplně zastavit,“ napsal ministr ke schůzce se Zatloukalem, k níž má dojít v pondělí (psali jsme o tom zde).