Guvernér České národní banky Aleš Michl a premiér Andrej Babiš (ANO) mají mezi sebou ostrý spor ohledně úrokových sazeb. Ten se může propsat i do prezidentských voleb.
ČNB škodí všem, říká Babiš. Jeho ostrý spor s Michlem se může propsat do prezidentských voleb
Aleše Michla jmenoval guvernérem v roce 2022 Miloš Zeman, do konce roku pak jmenoval ještě pět dalších členů bankovní rady. Michlova předchůdce Jiřího Rusnoka označuje mimochodem Babiš za nejhoršího guvernéra v historii ČNB. Nyní se mu ale nelíbí ani Michlova politika. ČNB totiž minulý týden zvýšila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta, což zdraží půjčky a hypotéky. Zpřísnění měnové politiky podpořilo šest ze sedmi členů rady. Důvodem pro zvýšení sazeb byla převažující rizika ve směru vyšší inflace v české ekonomice, řekl novinářům guvernér ČNB Aleš Michl. Úrokové sazby ČNB upravila po 13 měsících, základní sazba se tak vrátila na úroveň z počátku loňského května. Bylo to první zvýšení úrokových sazeb od července 2022, kdy se Michl stal guvernérem centrální banky.
Babiš minulou neděli na CNN Prima News uvedl, že je to právě ČNB, která způsobuje inflaci. „Tihle lidi (členové bankovní rady ČNB – pozn. red.) jsou teoretici, kteří hlásí nějaké poučky. Jaký je dopad boje ČNB? Oni způsobují tu inflaci, úvěry to prodraží. Obraťte se na Michla. Oni škodí všem občanům a firmám a absolutně nepochopitelně, protože my máme druhou nejnižší inflaci v EU. My jsme tu inflaci srazili, ne ČNB,“ uvedl Babiš s tím, že ČNB pomáhají bankám, které se topí v penězích. Babišova vláda čelí kritice kvůli drahým hypotékám, z čehož ale Babiš viní právě ČNB.
Michl na Babišova slova reagoval s tím, že ČNB se nenechá nikým ovlivňovat. „Jsme tady pro budoucnost země, nehodlám se přes média s nikým dohadovat. Garantuji nezávislost. Podle zákona je hlavním úkolem České národní banky péče o cenovou stabilitu. Nemůžeme přijímat jakýkoliv pokyn. Nezávislost a kredibilita jsou pro nás velmi důležité. Nízká inflace je podle nás příležitostí pracovat, podnikat, zvyšovat životní úroveň, spořit, zhodnocovat majetek. Nízká inflace je prostředí, ve kterém vynikne jedinec, jeho um, snaha. Dál už je to na vás, jestli chcete makat, nebo nechcete. Rozhoduje dovednost, píle. My inflací chceme přispět k prosperitě české ekonomiky,“ uvedl.
Poukázal na to, že podle průzkumu agentury STEM má ČNB nejvyšší důvěru veřejnosti od roku 2013. „To je rok, kdy začala manipulace s kurzem koruny. Naším cílem je udržet nízkou inflaci a nenecháme se nikým ovlivňovat,“ dodal Michl.
Politolog z Masarykovy univerzity v Brně Roman Chytilek pro Echo24 poukázal na to, že mezi Babišem a Michlem nejde o úplně výjimečný spor. „ČNB je nezávislá instituce, která prostřednictvím nástrojů, které má, především hlídá cenovou stabilitu. Její cíle a strategie jsou více dlouhodobé, zejména ve srovnání s prioritami vlád, pro které je bohužel přítomnost skoro vždy o hodně důležitější než budoucnost. To může vést k drobným šarvátkám, v nichž ČNB má typicky roli otloukánka, jemuž politici připisují vinu právě za to, pokud některé ekonomické ukazatele ‚tady a teď‘ nejsou na pohled nejlepší,“ uvedl Chytilek.
„Andrej Babiš například takto na počátku roku 2022 vysvětloval, že vysoká inflace není spojená s jeho vládnutím, ale tehdejším guvernérem Rusnokem. Používal termíny jako ‚Rusnokova drahota‘ nebo ‚ekonomický škůdce‘. To, že si toho teď u ČNB tak všímáme, je možná dáno spíš tím, že guvernér ČNB vystupuje o něco asertivněji než jeho předchůdci a zároveň politiku ČNB víc veřejně obhajuje. To pak trochu zakrývá, že o úrokových sazbách rozhoduje Rada ČNB ve sboru a pro poslední rozhodnutí se v ní pravidelně nachází velká většina hlasů,“ dodal Chytilek.
S ohledem na to, že období guvernéra ČNB je šestileté, bude výběr nového, případně staronového guvernéra jednou z prvních zásadních politických povinností nového prezidenta, který vzejde z volby v roce 2028. Zatím není jasné, kdo se bude o pozici hlavy státu ucházet. Současný prezident Petr Pavel, který by zřejmě byl favoritem, pouze uvedl, že bude obhajovat, pokud bude cítit dostatečnou podporu a nezradí ho zdraví. Svého kandidáta plánuje postavit také vládní koalice, premiér Babiš v minulosti uváděl, že by mohlo jít o ženu.
Vzhledem k tomu, že jmenování nového guvernéra ČNB následuje celkem těsně po prezidentské volbě a je to velmi významná prezidentská pravomoc, může se podle Romana Chytilka skutečně stát, že to bude tématem kampaně. „Na druhé straně to není nic, co by mělo nutně škodit stávajícímu prezidentovi, protože většinu současné bankovní rady včetně guvernéra jmenoval ještě Miloš Zeman,“ poukázal Chytilek. Právě kandidát vládní koalice by například mohl v kampani argumentovat tím, že může z pozice prezidenta přímo ovlivnit ceny hypoték, když vymění guvernéra, respektive členy bankovní rady ČNB, která určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních jako celek. Kdokoli z prezidentské volby vyjde, by ale zároveň mohl také potvrdit Michla ve funkci na druhé funkční období.
Prezident Pavel ze současné sedmičlenné bankovní rady jmenoval pouze Jakuba Seidlera. Tehdy uvedl, že vnímá výběr členů bankovní rady ČNB, stejně jako výběr soudců Ústavního soudu, jako klíčovou pravomoc prezidenta, protože to jsou instituce, které mají být v nejvyšší možné míře nezávislé.„Vám i celé radě ČNB bych chtěl popřát, abyste nadále zůstali nezávislou institucí a řídili se zásadami, které nebudou ovlivňovány politikou a budou ve prospěch této země,“ řekl tehdy Pavel. Kancelář prezidenta na dotazy deníku Echo24, jak Pavel vnímá současné fungování ČNB v kontextu sporu Aleše Michla s Andrejem Babišem, nereagovala. Nový prezident kromě Michla jmenuje také většinu bankovní rady.
Petr Pavel je zároveň zastáncem eura. „Myslím si, že úspěšná Česká republika může být opravdu pouze v integrované a silné Evropě, a k tomu máme v Evropě všechny předpoklady. Ne vždy jsme je ale schopni naplnit, protože stále ještě funguje fragmentace v mnoha liniích,“ uvedl Pavel. Členské státy by podle něho měly odhlédnout od individuálních zájmů ve prospěch úspěšné Evropy. Premiér Babiš naopak uvádí, že v eurozóně rozhodují velké státy a ty menší jsou jen do počtu. Zachování koruny je tak velmi důležité.