Čína už v roce 2025 dosáhla na světovém trhu s automobily podílu 15 procent
Shutterstock.com
Čínské automobilky útočí na Evropu. Hybridy prudce rostou, Brusel chystá dovozní brzdu
Čínské automobilky rychle získávají podíl na evropském trhu, zejména v segmentu hybridů. Evropská komise proto zvažuje omezení jejich dovozu. Po neúspěšném pokusu o dobrovolný limit může přijít jednostranná dovozní kvóta.
hrt
Evropa začíná brzdit příliv čínských aut. Evropská komise připravuje opatření, která mají omezit dovoz čínských hybridů. Nejpravděpodobněji půjde o takzvané celní kvóty: na určitý objem dovozu by se cla nevztahovala, zatímco auta nad stanovený limit by byla zatížena dodatečnou sazbou. Brusel chce opatření nejprve vyzkoušet právě na hybridech a případně podobný model použít i v dalších odvětvích.
Důvod je zřejmý. Když Evropská unie na konci roku 2024 zavedla vysoká cla na čínské elektromobily, čínští výrobci se zaměřili na segment, kterého se opatření netýkala. Výsledkem je prudký růst dovozu hybridních vozů. Zatímco v říjnu 2024 se do EU dováželo z Číny zhruba 3800 hybridů měsíčně, letos v červenci už jich bylo kolem 50 tisíc. Za necelé dva roky tak dovoz vzrostl přibližně třináctinásobně.
Čínské automobilky dnes představují čtvrtinu evropského trhu s hybridy a zhruba třetinu prodejů plug-in hybridů. Ještě výraznější je jejich růst na celém evropském automobilovém trhu. V srpnu dosáhly čínské značky rekordního podílu 11,7 procenta nových registrací, zatímco před rokem to bylo 7,1 procenta. Samotný BYD v srpnu v Evropě prodal 26 007 vozů, meziročně o 128 procent více.
Největší tlak pociťuje Německo, kde je automobilový průmysl jedním z pilířů ekonomiky. Podíl čínských značek tam v srpnu vzrostl na rekordních osm procent ze 4,4 procenta o rok dříve. Současně se zhoršuje situace německého průmyslu. Srpnové tovární objednávky se propadly o 10,6 procenta a výroba automobilů klesla o 5,4 procenta. Evropský problém tak není jen o jednotlivých značkách, ale o konkurenceschopnosti průmyslové základny.
Deutsche Bank v této souvislosti mluví o „druhém čínském šoku“. Čína už podle ní v roce 2025 dosáhla na světovém trhu s automobily podílu 15 procent, tedy úrovně srovnatelné s Německem. V některých průmyslových strojích přitom Peking Německo předstihl už dříve.
Brusel proto hledá způsob, jak čínský příliv přibrzdit, aniž by vyvolal obchodní odvetu. Právě zde je ale hlavní slabina připravovaných opatření. Kvóta má být podle dostupných informací nastavena tak, aby Čínu příliš nerozzlobila. Evropská unie zároveň zvažuje další vyšetřování čínských plug-in hybridů, případná cla by však podle odhadů mohla přijít nejdříve začátkem roku 2027.
Opatrný postup může čínským výrobcům poskytnout čas. BYD například buduje výrobní kapacity přímo v Evropě, takže část budoucí produkce už nebude dovozem z Číny a evropská cla ji nemusí zasáhnout. Pro evropské automobilky proto nejde pouze o obchodní bariéry. Musí se vyrovnat s konkurencí, která rychle získává podíl na trhu a zároveň těží z rozsáhlé výrobní základny v Číně.
Evropa tak po letech začíná reagovat na problém, který už dávno není jen otázkou elektromobilů. Zatím ale není jasné, zda bude ochotná použít dostatečně silné nástroje, aby skutečně změnila trend.