Vývoz pohonných hmot z Číny může v říjnu klesnout, Peking chrání domácí záso
Shutterstock.com
Číně dochází zásoby benzinu a nafty. V říjnu může přiškrtit export
Čínské zásoby benzinu klesly nejníže od roku 2011 a diesel je na nejnižší úrovni od roku 2015. Peking přitom během léta začal znovu pouštět více paliv na světový trh, kde jsou rafinérské produkty kvůli válce na Blízkém východě a výpadkům v Rusku mimořádně drahé. Analytici nyní očekávají, že Čína v říjnu vývoz znovu omezí. Rozhodnuto ale zatím není.
msk
Čína může už v říjnu znovu přiškrtit vývoz benzinu, nafty a leteckého paliva. Důvodem jsou mimořádně nízké domácí zásoby pohonných hmot, které se během léta propadly v době rostoucího exportu a sezonně silnější domácí poptávky.
Podle dat společnosti GL Consulting, která patří čínské komoditní platformě Mysteel, jsou komerční zásoby benzinu nejnižší od roku 2011. Zásoby dieselu spadly na nejnižší úroveň od roku 2015. Čína přitom oficiální čísla o komerčních zásobách pohonných hmot nezveřejňuje, takže jde o soukromý odhad založený na datech, která GL Consulting sleduje od roku 2011.
Nízké zásoby podle analytiků Rystad Energy zvyšují pravděpodobnost, že Peking v říjnu znovu zpřísní kontrolu vývozu. GL Consulting rovněž očekává pokles exportu, protože státní rafinerie mají dát přednost zabezpečení domácího trhu. Čínská vláda ale říjnový plán vývozu zatím nevydala.
Ještě v srpnu Čína vývoz prudce zvyšovala
Obrat by přišel jen několik týdnů poté, co Peking začal naopak omezení vývozu uvolňovat.
Čína zavedla výrazné restrikce na export benzinu, dieselu a leteckého paliva v březnu, kdy válka s Íránem narušila dodávky ropy z Blízkého východu. Od poloviny července ale začala opatření postupně zmírňovat.
V srpnu se díky tomu vývoz rafinovaných ropných produktů zvýšil meziročně o 12,7 procenta na 6,01 milionu tun. Šlo o nejvyšší měsíční objem od března 2024. Proti červenci export vzrostl o 29 procent.
Samotné čínské celní údaje zároveň ukazují, jak prudký byl srpnový návrat na světový trh. Vývoz leteckého paliva dosáhl rekordních 2,55 milionu tun a meziročně vzrostl o 41,4 procenta. Export dieselu se zvýšil o více než 42 procent.
Za prvních osm měsíců roku však Čína stále exportovala jen 34,24 milionu tun rafinovaných produktů, tedy o 9,6 procenta méně než ve stejném období roku 2025. Jarní omezení tak srpnový růst zdaleka nevymazal.
Na září rafinerie podle zdrojů Reuters plánovaly exportovat něco přes čtyři miliony tun benzinu, dieselu a leteckého paliva, tedy přibližně stejný objem jako v srpnu u takzvaných čistých ropných produktů.
Export se vyplácí. Diesel má mimořádně vysoké marže
Pro čínské rafinerie je současný světový trh mimořádně lákavý.
Na začátku září odhadovali obchodníci čínskou exportní marži u dieselu na více než 1500 jüanů za tunu, tedy přes 220 dolarů. Asijská rafinérská marže na diesel se pohybovala kolem 70 dolarů za barel, více než trojnásobně proti úrovním před začátkem války s Íránem. S&P Global uváděl, že začátkem září čínská vláda navzdory napjaté domácí nabídce vývoz ještě neomezovala.
Právě zde vzniká dilema Pekingu. Rafinerie mohou na vysokých světových cenách výrazně vydělávat, příliš vysoký export ale současně vyčerpává domácí zásoby.
„Tighter export restrictions would also mean forgoing attractive export margins, but China must safeguard domestic supply,“ shrnul situaci viceprezident Rystad Energy Ye Lin pro Reuters. Jinými slovy: omezení vývozu by připravilo rafinerie o vysoké zisky, ale Peking musí současně chránit domácí dodávky.
Čínské rafinerie letos zpracovávají méně ropy
Problém nízkých zásob zesiluje i slabší výkon čínských rafinerií.
Podle čínského statistického úřadu zpracovaly velké rafinerie od ledna do srpna 456,12 milionu tun ropy, meziročně o 6,6 procenta méně.
Jen v srpnu prošlo rafineriemi 59,07 milionu tun surové ropy, což znamenalo meziroční pokles o 6,9 procenta. V červenci byl propad ještě výraznější – 15,8 procenta.
Reuters uvádí, že analytická společnost Rystad Energy nyní kvůli drahé ropě, odstávkám a horším podmínkám pro nezávislé rafinerie snížila odhad čínského rafinérského výkonu ve čtvrtém čtvrtletí o 880 tisíc barelů denně na 13,9 milionu barelů denně. Energy Aspects zase snížila prognózu čínského dovozu ropy ve čtvrtém čtvrtletí na 9,2 milionu barelů denně.
Čína je přitom největším světovým dovozcem ropy. Omezení její rafinérské produkce proto může mít opačný dopad na dva různé trhy: snižovat čínskou poptávku po surové ropě, ale zároveň dále utahovat nabídku hotového benzinu a především dieselu.
Svět nyní potřebuje čínský diesel víc než obvykle
Případné omezení čínského exportu by přicházelo v mimořádně citlivou dobu.
Globální trh s rafinovanými palivy je kvůli výpadkům na Blízkém východě a v Rusku výrazně napjatější než samotný trh se surovou ropou. Mezinárodní energetická agentura v zářijovém Oil Market Reportu upozornila, že ceny dieselu na začátku měsíce v USA překročily 200 dolarů za barel a byly o 94 procent vyšší než před začátkem války. Evropa a Asie podle IEA nebyly daleko za nimi.
Vývoz dieselu z Perského zálivu a Ruska byl v srpnu dohromady přibližně o 1,6 milionu barelů denně nižší než v únoru. Před válkou přitom tyto dvě oblasti zajišťovaly téměř 45 procent světového námořního obchodu s dieselem.
Čínské zvýšení exportu během srpna a září tak pomáhalo část výpadku nahrazovat. Pokud by se Peking v říjnu skutečně rozhodl dát přednost domácím zásobám, jedna z mála zemí s možností dodat na světový trh další paliva by naopak začala kohoutky znovu přivírat.
Pro Evropu by takový krok nebyl bezprostředním zákazem nebo fyzickým výpadkem dodávek z Číny. Na globálně obchodovaném trhu s dieselem by ale znamenal méně volných barelů pro Asii, což může zvýšit konkurenci o dodávky z jiných rafinerských center a udržovat vysoké ceny i na evropském trhu.
