F-35 v akci
Shutterstock.com
Bez čínských magnetů by se zastavily drony i rakety. Západ má vzácné zeminy. Nemá ale to, co je opravdu důležité
Čína dnes drží dominantní postavení v globálním dodavatelském řetězci vzácných zemin. Podle analýz think-tanku CSIS kontroluje přibližně 70 % globální těžby, 90 % zpracování a až 93 % výroby permanentních magnetů ze vzácných zemin.
šéfredaktor
Podobný závěr potvrzují i další analýzy o kritických minerálech, podle nichž je přibližně 90 % světové kapacity separace a rafinace vzácných zemin soustředěno v Číně.
Tato dominance nevznikla náhodou. Čína podle analýzy Atlantic Council vybudovala během několika desetiletí komplexní průmyslový ekosystém podporovaný státem, který zahrnuje těžbu, chemické zpracování i výrobu finálních komponent.
Vzácné zeminy nejsou vzácné – problém je zpracování
Navzdory názvu nejsou vzácné zeminy geologicky vzácné. Ve skutečnosti se jedná o skupinu sedmnácti relativně běžných prvků, které se nacházejí v zemské kůře po celém světě.
Klíčovým problémem je jejich separace a rafinace, protože jednotlivé prvky se v přírodě vyskytují ve směsích a jejich chemické oddělení je technologicky náročné a energeticky intenzivní.
Západní státy v průběhu posledních čtyř desetiletí tuto část průmyslu postupně opustily, zatímco Čína do ní masivně investovala a vybudovala dominantní zpracovatelskou infrastrukturu.
Strategický význam pro moderní ekonomiku
Vzácné zeminy jsou dnes zásadní pro řadu průmyslových sektorů. Používají se například při výrobě elektrických vozidel, větrných turbín, polovodičů, laserů, zdravotnických přístrojů nebo spotřební elektroniky.
Klíčové jsou zejména permanentní magnety na bázi neodymu a železa (NdFeB, které umožňují výrobu kompaktních a výkonných elektromotorů.
Tyto magnety se využívají například v elektromobilech, průmyslových robotech nebo větrných turbínách, kde zajišťují vysokou účinnost a výkon elektrických motorů.
Kritické využití v obranném průmyslu
Vzácné zeminy mají zároveň zásadní význam pro moderní vojenské technologie. Používají se například v naváděcích systémech střel, radarech, laserových systémech, satelitních technologiích nebo bezpilotních letounech.
Například jeden stíhací letoun F-35 obsahuje více než 400 kilogramů vzácných zemin, které jsou nezbytné pro radarové systémy, laserové technologie a magnety v různých subsystémech letadla.
Podobně jsou tyto materiály součástí také moderních torpédoborců, jaderných ponorek nebo systémů protiraketové obrany.
Těžké vzácné zeminy: dysprosium a terbium
Zvláštní roli v technologických aplikacích hrají takzvané těžké vzácné zemin, zejména dysprosium a terbium. Tyto prvky se přidávají do magnetů, aby si zachovaly magnetické vlastnosti i při vysokých teplotách.
Právě tato vlastnost je klíčová například pro letecké motory, vojenské radarové systémy nebo vysoce výkonné drony, kde musí materiály fungovat v extrémních podmínkách.
Geopolitická páka exportních restrikcí
Dominance Číny v oblasti vzácných zemin jí poskytuje významný geopolitický nástroj. V minulosti Peking opakovaně využil exportní omezení nebo licenční režimy jako prostředek ekonomického tlaku.
Exportní restrikce mohou způsobit globální výkyvy cen, narušení výrobních řetězců a problémy v průmyslové výrobě, zejména v automobilovém, energetickém a technologickém sektoru.
Podle analýz průmyslu mohou taková omezení rychle ovlivnit výrobu elektroniky, elektromobilů nebo obranných systémů.
Snaha Západu o nezávislý dodavatelský řetězec
V reakci na tuto závislost začaly Spojené státy, Evropská unie i další spojenci investovat do projektů, které mají vytvořit kompletní dodavatelský řetězec vzácných zemin mimo Čínu.
Tento koncept je často označován jako „mine-to-magnet“, protože zahrnuje celý proces od těžby suroviny přes separaci a metalizaci až po výrobu magnetů.
Podle vládní strategie Spojených států se jedná o klíčovou součást snahy o posílení národní bezpečnosti a odolnosti obranného průmyslu.
