Kontrola komerčních přístavů může Pekingu přinášet strategickou výhodu
Shutterstock.com
Bystré oči
Čínská továrna hned vedle strategické námořní základny? Španělé se bojí špionáže
Čínská automobilka chce za 200 milionů eur postavit závod na elektromobily u španělského Ferrolu. Továrna má přitom stát jen několik kilometrů od základny válečných lodí a loděnic, kde vznikají nové fregaty pro španělské námořnictvo.
editor
Čínská státní automobilka Saic se chystá vybudovat v severozápadním Španělsku velký závod na montáž elektromobilů. Problém je v jeho poloze: továrna má vyrůst u přístavu Ferrol, jen několik kilometrů od jedné z klíčových základen španělského námořnictva a loděnic Navantia.
Projekt za 200 milionů eur má podle regionální vlády pomoci oživit průmyslový region Galicie. Získal proto status strategické průmyslové investice, který má čínské firmě usnadnit a urychlit povolování, informuje zpravodajský server Euractiv.
Současně však vyvolává bezpečnostní otázky, protože přístav slouží civilní i vojenské dopravě a leží přímo u trasy, kterou válečné lodě využívají při výjezdu do Atlantiku.
Společnost Saic už v červenci vyslala do Ferrolu logistickou loď, aby prověřila připravenost místní infrastruktury. Výstavba závodu by měla probíhat v letech 2027 až 2028.
Bezpečnostní a zpravodajské svodky podle španělských médií upozornily na možné riziko. Nejde přitom jen o samotnou továrnu.
Čínské firmy napojené na stát mohou podle bezpečnostních expertů získávat přístup k citlivým informacím například sledováním pohybu lodí, využíváním přístavní infrastruktury nebo sběrem dat.
Riziko pro NATO?
Ferrol je z tohoto pohledu mimořádně citlivým místem. Sídlí zde španělské námořní velitelství a základna pěti fregat F-100, které se pravidelně účastní operací NATO.
Nedaleko loděnice Navantia zároveň vznikají nové fregaty F-110, jejichž dodávky španělskému námořnictvu mají pokračovat až do roku 2032. První loď této třídy má být dokončena v roce 2028.
Španělský ministr pro digitalizaci Óscar López přesto investici hájí. Podle něj jsou podobné zahraniční projekty standardně podrobovány bezpečnostnímu posouzení a případná rizika lze řešit podmínkami či doporučeními.
Španělský Institut pro strategická studia, který spadá pod ministerstvo obrany, upozornil, že kontrola komerčních přístavů může Pekingu přinášet strategickou výhodu. Přístavní infrastruktura podle něj může sloužit také ke špionáži a získávání informací o pohybu vojenských i obchodních plavidel.
NATO uvedlo, že si je vědomo způsobů, jimiž se Čína snaží získávat strategickou výhodu prostřednictvím spolupráce se státem kontrolovanými či státem propojenými subjekty.
Rozhodnutí, která vedou k závislosti
Podle bezpečnostního experta Antónia Bráse Monteira má Španělsko mechanismy, které umožňují zahraniční investice do kritické infrastruktury prověřovat. Klíčovou otázkou však podle něj je, zda jsou tato pravidla dostatečná pro nové bezpečnostní prostředí.
Podstatou sporu tak není jen jedna čínská továrna. Evropské země často posuzují zahraniční investice jednotlivě a především podle ekonomického přínosu.
Strategická závislost ale podle expertů vzniká postupně – sérií zdánlivě izolovaných rozhodnutí. Jakmile se projeví její celkový dopad, může být její odstranění mnohem dražší a politicky obtížnější.
