Opakovaná měření částic alfa zároveň podle firmy potvrdila, že k vodíko-borové fúzi skutečně docházelo
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Energetika
Čína posouvá fúzi. Tokamak dokázal vyvolat přes 100 milionů reakcí vodíku a bóru za sekundu
Čínská společnost ENN Group oznámila významný posun ve výzkumu vodíko-borové fúze. Její tokamak EXL-50U podle firmy dosáhl více než 100 milionů fúzních reakcí za sekundu. Technologie slibuje méně neutronů než klasická fúze deuteria s tritiem.
editor
Čínská společnost ENN Group oznámila významný posun ve výzkumu jaderné fúze. Její experimentální tokamak EXL-50U ve středu Číny dosáhl více než 100 milionů reakcí vodíku s bórem za sekundu. Jde podle firmy o první vodíko-borovou fúzní reakci, kterou komerční fúzní společnost uskutečnila na vlastním zařízení.
Většina současných fúzních projektů, včetně evropského ITER ve Francii, pracuje s deuteriem a tritiem. Při této reakci vzniká helium, neutron a 17,6 megaelektronvoltu energie. Vodíko-borová fúze využívá proton a jádro bóru-11 a jako hlavní produkty vytváří částice alfa, tedy jádra helia. Nevzniká při ní stejným způsobem intenzivní proud vysokoenergetických neutronů, které mohou poškozovat materiály reaktoru a aktivovat jeho okolí.
Vodík i bór jsou navíc ve srovnání s tritiem dostupnější. Právě tritium je radioaktivní, v přírodě vzácné a obtížně se získává. Vodíko-borová fúze má ale zásadní nevýhodu: je mnohem obtížnější ji spustit. Vyžaduje výrazně vyšší teploty a velmi přesné podmínky pro udržení plazmatu.
Čínští vědci proto nezkoušeli pouze zahřívat celé plazma. Kombinovali vstřikování vysokoenergetických neutrálních částic s vysokofrekvenčními rádiovými vlnami. Tím vytvořili velké množství rychlých protonů, které se mohly srážet s jádry bóru a zvyšovat počet fúzních reakcí.
Podle ENN výsledky posuzovalo více než deset odborníků z mezinárodních výzkumných institucí a univerzit. Opakovaná měření částic alfa zároveň podle firmy potvrdila, že k vodíko-borové fúzi skutečně docházelo.
Experiment ale zatím neznamená, že vznikl nový zdroj elektřiny. Výzkumníci teprve pracují na podmínkách, které by umožnily reakci udržet a využít její energii. Vedoucí projektu Jang Jüan-ming uvedl, že cílem je co nejdříve dostat plazma na teplotu 100 milionů stupňů Celsia.
Vodíko-borovou fúzi zkoumají také soukromé firmy v USA a Německu. Její zastánci upozorňují na možnost přímé přeměny energie nabitých částic na elektřinu bez mezikroku v podobě ohřevu vody a pohonu turbíny. Do praktické elektrárny však tato technologie stále urazí značnou vzdálenost.
ENN už mezitím připravuje další zařízení. Začátkem září zahájila stavbu experimentální platformy Helong-2, která má představovat třetí generaci jejích fúzních zařízení.
