Ropa se stává geopolitickým nástrojem

Ropa se stává geopolitickým nástrojem

Shutterstock.com

Čína tiše ovládá ropný trh. Experti varují před cenovým šokem i nedostatkem paliv

Trhy dál sledují hlavně OPEC a americkou těžbu, stále větší vliv ale získává Peking. Čínská strategie může během léta vyvolat nedostatek nafty, benzinu i leteckého paliva, zejména v Evropě a Asii.

Tomáš Tománek

Globální ropný trh se podle analytiků zásadně proměňuje. Zatímco dříve určovaly ceny především kartel OPEC nebo americká těžba z břidlic, dnes stále větší vliv získává Čína. Ta se podle expertů stala „neviditelným centrálním bankéřem“ ropy.

Peking už není jen největším dovozcem ropy na světě. Díky obrovským strategickým zásobám a schopnosti řídit vlastní dovoz i export paliv dokáže ovlivňovat ceny i náladu na trzích, píše web Oilprice.com.

Podle odhadů má Čína ve skladech 1,2 až 1,3 miliardy barelů ropy. Když ceny klesají, agresivně nakupuje levnou ropu z Ruska, Íránu nebo Blízkého východu. Jakmile ceny začnou prudce růst, dovoz naopak omezí a čerpá ze zásob.

Právě to se stalo letos. Na začátku roku, kdy rostlo napětí kolem Íránu a Hormuzského průlivu, zvýšila Čína dovoz ropy meziročně o zhruba 16 procent. V dubnu ale dovoz prudce propadl a klesl na nejnižší úroveň za čtyři roky, popisuje Oilprice.com.

Trhy dostávají falešný signál

Investoři si často pokles čínských nákupů vykládají jako důkaz slabé globální poptávky. Ve skutečnosti ale může být situace opačná. Čína dál spotřebovává ropu z vlastních zásob a zároveň omezuje export benzinu, nafty nebo leteckého paliva.

To vytváří iluzi přebytku ropy, i když se fyzický trh postupně utahuje. Analytici varují, že právě tato „neviditelná manipulace“ může vést během léta k prudkému růstu cen pohonných hmot.

Washington ovlivňuje těžbu. Peking ovlivňuje to, jak trh vnímá skutečnou spotřebu.

Riziko se týká hlavně Asie a Evropy. Řada zemí je závislá na dodávkách paliv z Blízkého východu a zároveň spoléhá na export z čínských rafinerií. Pokud Peking bude dál držet paliva doma, mohou přijít problémy s dostupností nafty či kerosinu.

Nová osa moci: USA a Čína

Podle expertů se zároveň mění samotná struktura globální energetiky. Zatímco Spojené státy kontrolují velkou část světové nabídky díky ropě, LNG a finanční síle, Čína získává kontrolu nad poptávkou.

Washington ovlivňuje těžbu. Peking ovlivňuje to, jak trh vnímá skutečnou spotřebu.

Analytici upozorňují, že právě tato kombinace může být silnější než samotný OPEC. Obě velmoci mají navíc společný zájem zabránit extrémnímu růstu cen ropy, který by poškodil ekonomiku.

Problém je v tom, že skutečný stav čínských zásob nebo státních nákupů zůstává z velké části netransparentní. Trhy tak pracují s neúplnými daty a mohou podcenit skutečné riziko nedostatku.

Podle expertů už ropa není jen běžnou komoditou. Stává se geopolitickým nástrojem a součástí nové mocenské hry mezi USA a Čínou.