Čína hraje všemi energetickými kartami současně
Shutterstock.com
Nová pětiletka
Čína sází na uhlí i soláry. Nový plán ukazuje nečekanou energetickou strategii
Čína pokračuje v netradiční energetické strategii. Zatímco masivně investuje do větrných a solárních elektráren, zároveň dál rozšiřuje výrobu elektřiny z uhlí. Podle Pekingu jde o cestu k vyšší energetické bezpečnosti.
tmn
Čína zůstává největším světovým investorem do obnovitelných zdrojů energie, zároveň ale nepolevuje ani ve výstavbě uhelných elektráren. Nový pětiletý plán potvrzuje, že Peking hodlá i v dalších letech rozvíjet obě části energetiky současně. Cílem není jen snižování emisí, ale především zajištění stabilních dodávek energie.
Na první pohled může strategie působit rozporuplně. Čína je největším producentem emisí skleníkových plynů na světě, zároveň však investuje více než kterákoliv jiná země do větrných a solárních elektráren. Podle čínského vedení se však oba směry nevylučují, ale doplňují.
Obnovitelné zdroje mají postupně zvyšovat svůj podíl na výrobě elektřiny, zatímco uhlí zůstane klíčovým stabilizačním prvkem elektrické soustavy. Uhelné elektrárny totiž mohou dodávat energii nepřetržitě bez ohledu na počasí, což je podle Pekingu zásadní pro fungování průmyslu i celé ekonomiky.
Čína letos představuje přibližně 78 % všech nově budovaných uhelných elektráren na světě. Zároveň se na její účet připisuje více než polovina celosvětových investic do větrné a solární energetiky od roku 2019.
Nový plán počítá s tím, že do roku 2030 bude polovina vyrobené elektřiny pocházet z bezemisních zdrojů. Instalovaný výkon větrných a solárních elektráren má překročit 2 700 gigawattů. Už na konci roku 2025 představovaly tyto zdroje téměř polovinu celkového instalovaného výkonu čínské energetiky.
Současně ale země nehodlá ustoupit od těžby uhlí. Domácí produkce této suroviny podle odhadů letos dosáhne historického rekordu a překročí 4,8 miliardy tun. Čína navíc rozvíjí technologie pro přeměnu uhlí na zemní plyn i petrochemické produkty, aby využila domácí suroviny co nejefektivněji.
Vedle energetické bezpečnosti sleduje Peking i ekonomické cíle. Země si během posledních let vybudovala dominantní postavení ve výrobě solárních panelů, větrných turbín, baterií i zpracování vzácných zemin a dalších kritických surovin. Právě díky tomu dnes zásobuje technologiemi velkou část světa.
Čínská strategie se tak výrazně liší od přístupu některých evropských zemí, které rychle omezují fosilní paliva. Peking místo toho sází na široké energetické portfolio. Vedle obnovitelných zdrojů chce zachovat uhlí i zemní plyn jako pojistku proti výpadkům dodávek a rostoucí spotřebě elektřiny.
Nový pětiletý plán tak potvrzuje, že pro Čínu zůstává energetická bezpečnost stejně důležitá jako dekarbonizace. Namísto nahrazování jednoho zdroje druhým buduje systém, který kombinuje obnovitelné technologie s tradičními palivy a usiluje o co nejvyšší míru soběstačnosti.
