Chengdu J-10
Shutterstock.com
Globální byznys
Čína bere Rusku Střední Asii. Začíná u stíhaček, pokračuje ropou a obchodem
Rusko dlouho považovalo Střední Asii za svou sféru vlivu. Čína ale postupně přebírá jeho pozice. Dodává zbraně, investuje do těžby a energetiky a buduje obchodní trasy, které propojují region s čínskou ekonomikou.
editor
Čína rychle rozšiřuje svůj vliv ve Střední Asii a proniká i do oblasti, která byla dlouhodobě považována za ruskou doménu. Nejvýraznějším symbolem změny může být Uzbekistán, který podle několika zpráv směřuje k nákupu čínských bojových letounů J-10CE. Pokud se informace potvrdí, půjde o významný posun v jeho obranné politice.
Uzbekistán měl podle dostupných informací převzít první čtyři stroje a s Čínou se údajně dohodnout na dodávce celkem 24 letounů.
Ani Taškent, ani Peking však kontrakt zatím oficiálně nepotvrdily. J-10CE by přitom představoval výraznou změnu oproti dlouhodobé závislosti regionu na ruské vojenské technice.
Rusko si po rozpadu Sovětského svazu udržovalo ve Střední Asii mimořádně silné postavení. Jeho vliv ale v posledních letech slábne.
Válka na Ukrajině zatěžuje ruský obranný průmysl a omezuje jeho schopnost dodávat zbraně zahraničním zákazníkům. Státy regionu proto hledají alternativy a zároveň se snaží rozvíjet vlastní výrobu, například dronů.
Čína jim takovou alternativu nabízí. A nejde zdaleka jen o zbraně.
Peking postupuje po více frontách
V Uzbekistánu se čínské firmy podílejí na energetice, těžbě i průmyslu. Státní ropný gigant Sinopec jedná se společností Uzbekneftegaz o společné těžbě uhlovodíků na plošině Ustjurt.
Čínské firmy zároveň připravují projekty v těžbě nerostů a výrobě oceli. V oblasti Ferghany se zase chystá spolupráce na výrobě zařízení pro nabíjení elektromobilů.
Podobně se rozšiřují vazby s Kazachstánem. Obě země s Čínou řeší rozvoj logistických tras přes přístavy Chorgos na čínsko-kazašské hranici a Aktau, které jsou součástí takzvaného Středního koridoru mezi Čínou a Evropou.
Kazachstán navíc s Čínou spolupracuje na zemědělství, výzkumu půdy a technologiích pro boj se suchem. V první polovině letošního roku také vzrostl vývoz kazašské ropy do Číny prostřednictvím ropovodu Kazachstán–Čína meziročně o 43 procent na 916 tisíc tun.
Peking si tak buduje pozici nejen jako dodavatel technologií, ale také jako významný odběratel surovin a partner pro infrastrukturu.
Vliv sahá od Kyrgyzstánu po Turkmenistán
Čínská přítomnost roste i v dalších zemích regionu. V Kyrgyzstánu Peking s Biškekem připravuje spolupráci na efektivnějším řízení společných hraničních přechodů a rozvíjí také kulturní výměnu.
V Tádžikistánu Čína spolupracuje mimo jiné v těžbě a odborném vzdělávání. Jedna z těžebních společností s čínskou účastí se ale zároveň dostala do problémů kvůli údajnému dluhu na daních ve výši zhruba 26 milionů dolarů.
Turkmenistán zase plánuje účast na čínském mezinárodním veletrhu v Šanghaji, kde chce představit své exportní a průmyslové možnosti.
Jednotlivé projekty samy o sobě nemusí znamenat zásadní geopolitický obrat. Dohromady ale ukazují na výraznou změnu: Čína ve Střední Asii buduje vliv současně přes armádu, energetiku, těžbu, dopravu, zemědělství i technologie.
Pro Rusko je přitom nejcitlivější právě vojenská oblast. Pokud Uzbekistán skutečně nahradí část ruské techniky čínskými stíhačkami, půjde o symbolický důkaz, že Moskva už nemá v regionu monopol ani na bezpečnostní spolupráci.
Čína tak nemusí Rusko ze Střední Asie vytlačit jedním velkým projektem. Stačí jí postupně obsazovat jednotlivé oblasti, ve kterých byla Moskva po desetiletí dominantním partnerem.
