Řeka Ob
Shutterstock.com
Zapomenutá sovětská řeka může spojit Čínu s Arktidou. Obchodní trasa odemkne pohádkový byznys
Čína, Rusko a Kazachstán zvažují obnovení sovětské obchodní trasy po řekách Irtyš a Ob. Ta by mohla spojit čínské zboží s ruskými arktickými přístavy a vytvořit alternativu k námořním trasám přes Tichý oceán.
editor
Čína, Rusko a Kazachstán zvažují obnovení sovětské obchodní trasy po řekách Irtyš a Ob, která by mohla spojit čínské zboží s ruskými arktickými přístavy na poloostrově Jamal. Pro Peking by znamenala další možnost, jak dostat zboží na sever a snížit závislost na námořních trasách, které mohou být v případě konfliktu zranitelné.
Vodní doprava na systému Ob–Irtyš dosáhla v 70. letech podle odhadů až devíti milionů tun ročně. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 však prakticky zanikla. Nyní se k myšlence jejího obnovení vracejí Rusko i Kazachstán a nově o ni projevuje větší zájem také Čína.
Pro Moskvu má projekt kromě obchodního významu i strategický rozměr. Nové spojení s Arktidou by mohlo vytvořit alternativní cestu pro dovoz některých technologií a dalšího zboží, které Kreml potřebuje navzdory západním sankcím.
Čína zase hledá větší odolnost svého obchodního systému. V případě konfliktu se Spojenými státy by mohly být ohroženy klíčové námořní trasy včetně Malackého průlivu nebo Beringovy úžiny.
Obnovení trasy by ale vyžadovalo obrovské investice. Některé odhady hovoří o desítkách miliard dolarů. Kazachstán už v roce 2024 představil plán rozvoje své části Irtyše. Do roku 2028 chce zvýšit objem říční nákladní dopravy téměř z nuly na 2,5 milionu tun ročně a vybudovat přístavní infrastrukturu s kapacitou čtyři miliony tun.
Největší problém představuje samotná řeka. Část Obu v Rusku je až šest měsíců ročně zamrzlá. Sucho a intenzivní zavlažování navíc snižují hladinu a komplikují plavbu. V kazašské Abajské oblasti klesá hloubka Irtyše pravidelně až na 105 centimetrů, což je pro nákladní lodě příliš málo. Kazachstán proto s ruskými odborníky připravuje plán, který by měl zajistit minimální hloubku 1,6 metru.
Komplikací jsou také přehrady a vodní elektrárny. Výstavba některých z nich podle kazachstánských odborníků výrazně přispěla k úpadku sovětské říční dopravy. Obnovení plavby by vyžadovalo modernizaci zdymadel a další rozsáhlé zásahy.
Paradoxně je ale klíčovou překážkou také samotná Čína. Irtyš pramení v čínském Altaji a Peking z něj odebírá značné množství vody pro zavlažování suchého Sin-ťiangu. Za posledních 15 let se podle dostupných údajů snížil roční přítok z Číny do Kazachstánu o 2,1 kubického kilometru, tedy o 22 procent.
Peking by tak při případném obnovení obchodní trasy musel řešit konflikt mezi potřebou vody pro zemědělství a dostatečným průtokem pro dopravu. Zatím proto nejde o hotový projekt, ale spíše o strategickou myšlenku, která získává na významu s tím, jak Čína, Rusko i Kazachstán hledají nové obchodní a dopravní cesty mimo tradiční trasy.
