Roj musí zvládat navigaci i s omezenou komunikační kapacitou a za zhoršené viditelnosti
Shutterstock.com
Čína má nový rekord. Roj 116 autonomních dronů nechala tančit pod vodou bez lidského zásahu
Čína vytvořila nový světový rekord v autonomním řízení podvodních dronů. Roj 116 strojů TH-618 se 34 minut pohyboval po trase bez lidského řízení a urazil zhruba 500 metrů. Výkon oficiálně uznal Guinness World Records.
hrt
Čína vytvořila nový světový rekord v počtu současně autonomně řízených podvodních dronů. Celkem 116 malých bezpilotních plavidel TH-618 se 29. srpna pohybovalo po předem stanovené trase v bazénu, aniž by jejich pohyb během testu řídili lidé. Guinness World Records výkon oficiálně uznal.
Drony strávily autonomní navigací 34 minut a urazily přibližně 500 metrů. Na testu spolupracovaly Northwestern Polytechnical University a společnost Xian Tianhe Maritime Technologies. Operátoři stroje nejprve vypustili a následně předali řízení jejich palubním autonomním systémům.
Jednotlivé drony během pohybu využívaly data v reálném čase a dokázaly korigovat trasu, pokud je vychýlily okolní vlivy. Právě koordinace tak velkého počtu strojů je přitom výrazně složitější než naprogramovat jeden dron, aby sledoval určitou trasu.
Pod vodou navíc nefunguje komunikace stejně jako ve vzduchu. Rádiové signály se vodou šíří obtížně, což komplikuje spolehlivou výměnu dat mezi jednotlivými stroji. Roj proto musí zvládat navigaci i s omezenou komunikační kapacitou a za zhoršené viditelnosti.
TH-618 je dlouhý zhruba 61 centimetrů a široký 20 centimetrů. Váží přibližně 5,1 kilogramu. Podle výrobce dokáže urazit až 30 kilometrů a vydrží v provozu více než osm hodin. Kamera mu pomáhá rozpoznávat okolí a upravovat směr pohybu.
Technologie nemusí sloužit pouze armádě. Podle společnosti mohou autonomní podvodní drony například mapovat mořské dno nebo kontrolovat ropovody a plynovody. Výhodou roje je možnost pokrýt rozsáhlé území větším počtem relativně malých a levných strojů.
Roje dronů pro námořní operace
Test ale proběhl v kontrolovaném prostředí bazénu. Ve skutečném moři by drony musely čelit mnohem delším vzdálenostem, proudům, horší viditelnosti a složitější komunikaci. Právě schopnost udržet koordinaci za těchto podmínek bude rozhodující pro další vývoj.
Čínská univerzita uvedla, že experiment představuje krok k rozsáhlejším autonomním podvodním systémům. Vojenské využití těchto technologií přitom zkoumá více zemí. Čínští vědci už například publikovali návrhy na využití rojů podvodních dronů pro průzkum a překonávání mezer v detekci v námořních operacích.
Dosavadní evropský projekt financovaný EU předvedl roj 41 autonomních robotů. Čínský test tak tento počet více než zdvojnásobil. Další zvětšování roje ale bude znamenat nové problémy s komunikací, orientací a vzájemnou koordinací.
