Soustředění tak obrovského množství hmoty na jednom místě ovlivňuje rotaci planety

Soustředění tak obrovského množství hmoty na jednom místě ovlivňuje rotaci planety

Shutterstock.com

Číňané prodloužili den na Zemi. Jejich obří přehrada zpomaluje rotaci celé planety

Největší vodní elektrárna světa dokáže nepatrně ovlivnit i otáčení celé planety. Nádrž čínské přehrady Tři soutěsky obsahuje asi 40 miliard kubických metrů vody, jejíž hmotnost podle výpočtů prodlužuje den přibližně o 0,06 mikrosekundy. Ještě větší vliv na rotaci Země mohou mít některé změny v přírodě, například úbytek ledové hmoty v Grónsku.

hrt

Čínská přehrada Tři soutěsky, největší vodní elektrárna světa, ovlivňuje nejen výrobu elektřiny, ale i otáčení celé planety. Když se její nádrž naplní, obrovská masa vody nepatrně změní rozložení hmoty na Zemi. Podle výpočtů vědce Benjamina Fonga Chaa z americké NASA se tím prodlouží den přibližně o 0,06 mikrosekundy, tedy o 60 miliardtin sekundy. Změna je pro člověka nepostřehnutelná, moderní přístroje ji však dokážou zachytit.

Přehrada na řece Jang-c’-ťiang ve střední Číně je dlouhá přes 2,3 kilometru a vysoká 185 metrů. Její nádrž pojme přibližně 40 miliard kubických metrů vody.

Právě soustředění tak obrovského množství hmoty na jednom místě ovlivňuje rotaci planety a podle Chaa posouvá její rotační osu zhruba o dva centimetry.

Princip vychází ze zákona zachování momentu hybnosti. Když se změní rozložení hmoty rotujícího tělesa, může se změnit i rychlost jeho otáčení. Podobně se zrychlí krasobruslař, který při piruetě přitáhne ruce k tělu. V případě přehrady se naopak zvýší odpor vůči rotaci, takže se Země nepatrně zpomalí.

Přehrada ale není jediným faktorem, který ovlivňuje délku dne. Roli hraje gravitace Měsíce, zemětřesení i změny uvnitř zemského jádra. Například otřesy země v Japonsku v roce 2011 podle uvedených výpočtů zkrátily den přibližně o 1,8 mikrosekundy. Dlouhodobě naopak slapové působení Měsíce rotaci Země zpomaluje a den se prodlužuje zhruba o dvě milisekundy za století.

Ještě výraznější dopady než čínská přehrada mohou mít změny v přírodě způsobené člověkem. Vysychání Aralského jezera podle německých geofyziků Maika Thomase a Roberta Dilla ovlivnilo rotaci Země více než třikrát tolik. Úbytek ledové hmoty v Grónsku má zase podle jejich odhadů přibližně desetkrát větší vliv na délku dne než naplnění nádrže Tři soutěsky.

Přesnost těchto měření má praktický význam především pro kosmonautiku. Vědci potřebují znát orientaci a rychlost rotace Země, aby mohli přesně navigovat družice a meziplanetární sondy. I drobné odchylky proto musí při výpočtech zohledňovat.

Země tak není dokonale přesnými hodinami, za jaké ji lidé dlouho považovali. Délka jednotlivých dnů se nepatrně mění a lidské zásahy do krajiny mohou tyto změny dále ovlivňovat. Samotná přehrada Tři soutěsky však žádnou každodenní činnost člověka měřitelně nekomplikuje.