Ražba tunelu
Shutterstock.com
135 metrů dlouhý obr se zakusuje do dna moře. Čína razí tunel, který spojí pevninu s ostrovem
Obří stroj dlouhý 135 metrů razí železniční tunel hluboko pod mořským dnem. Čínští operátoři sledují jeho práci z centra vzdáleného více než tři kilometry a pomocí senzorů kontrolují opotřebení i bezpečnost. Nové spojení má propojit město Ning-po s ostrovem Čou-šan a zkrátit cestu vlakem na pouhých 26 minut.
red
Čínský tunelovací stroj Yongzhou měří 135 metrů a razí železniční tunel pod mořským dnem v provincii Če-ťiang. Operátoři jej ovládají z pozemního řídicího centra vzdáleného přibližně 3,2 kilometru od místa ražby. Kamery, chytré senzory a upozornění v mobilních telefonech jim umožňují sledovat postup prací i včas odhalovat technické problémy.
Stroj buduje část podmořského tunelu Jintang, který propojí město Ning-po s ostrovem Čou-šan. Z pevninské strany už vyrazil více než čtyři kilometry a dokončil přibližně 83 procent plánované ražby.
Nyní se blíží k úseku, kde bude pracovat zhruba 93 metrů pod mořským dnem. Do nejhlubší části trasy by se měl dostat do konce roku 2026.
Senzory hlídají opotřebení i bezpečnost
Řídicí systém přenáší informace o stavu řezné hlavy, opotřebení nástrojů a parametrech ražby přímo do kontrolního centra. Inženýři dostávají upozornění například při neobvyklém krouticím momentu řezné hlavy, pohybu tunelových segmentů nebo změnách tlaku oleje a těsnění.
Na palubě stroje přesto zůstávají pracovníci, kteří na jeho činnost dohlížejí. Čínský tým chce automatizaci dále rozvíjet: cílem je, aby operátor mohl spustit pohyb stroje jediným příkazem a zařízení následně postupovalo podle přednastavených parametrů. Tato schopnost je zatím ve vývoji.
Yongzhou má průměr ražby 14,57 metru a jeho řeznou hlavu osazuje 308 řezných nástrojů. V provozu je od května 2024. Přibližně 70 procent trasy z Ning-po vede geologicky náročným prostředím, které zahrnuje tvrdou horninu, měkkou půdu i místa, kde se oba typy materiálu střídají.
Pevnost horniny dosahuje až 240 megapaskalů, což je podle zveřejněných údajů více než osminásobek pevnosti běžného betonu.
Náročné podmínky se projevují také na údržbě. Dosud bylo vyměněno přibližně čtyři tisíce řezných nástrojů. V nejobtížnějších úsecích může být nutná výměna už po několika desítkách centimetrů postupu.
Opravy desítky metrů pod mořem
Výměna nástrojů v takové hloubce vyžaduje práci pod zvýšeným tlakem. Speciální systém umožňuje technikům pobývat v přetlakové komoře a pracovat ve směnách až 28 dní, aniž by museli opakovaně procházet náročným vyrovnáváním tlaku. Při první takové operaci letos v únoru vyměnilo devět pracovníků ve třech skupinách během 22 dní celkem 46 řezných nástrojů, přibližně 75 metrů pod mořským dnem.
Yongzhou se má nakonec setkat s druhým razicím strojem Dinghai, který postupuje z ostrova Čou-šan. Obě zařízení budou poté rozebrána uvnitř tunelu.
Tunel Jintang měří celkem 16,18 kilometru, přičemž 11,21 kilometru připadá na úsek ražený štítovým strojem. Dokončení železničního spojení Ning-po–Čou-šan se očekává v roce 2028. Cesta vysokorychlostním vlakem mezi oběma místy by se pak měla zkrátit na 26 minut.