Čínský vlastník o British Steel přišel. Británie chrání výrobu strategické oceli

Čínský vlastník o British Steel přišel. Británie chrání výrobu strategické oceli

Shutterstock.com

Británie znárodnila British Steel. Peking varuje před dopadem na čínské investice

Británie převedla ztrátový British Steel do státního vlastnictví, aby zachovala výrobu surové oceli a tisíce pracovních míst. Čína krok označila za poškození práv skupiny Jingye a varovala, že zasáhne důvěru čínských firem v britský trh.

Michael Skřivan

Michael Skřivan

šéfredaktor

Čína ostře odmítla rozhodnutí britské vlády znárodnit ocelářskou společnost British Steel, kterou dosud vlastnila čínská skupina Jingye. Ministerstvo obchodu v Pekingu oznámilo, že s postupem Londýna „pevně nesouhlasí“, a obvinilo britské úřady z poškození legitimních práv čínského investora.

Peking zároveň vyzval Británii, aby dodržovala dvoustrannou dohodu o ochraně investic a zacházela s čínskými podniky spravedlivě. Čína chce podle ministerstva podporovat firmy při právní obraně jejich zájmů a přijmout další opatření. Jakou konkrétní podobu by případné kroky mohly mít, ministerstvo neuvedlo.

Od vládní kontroly k úplnému převzetí

British Steel přešel do veřejného vlastnictví 16. července poté, co britský zákon o znárodnění ocelářského průmyslu získal královský souhlas. Podnik, jeho zaměstnanci, dodavatelé i zákazníci mají během změny vlastníka pokračovat v běžném provozu.

Britská vláda převzala provozní kontrolu nad závodem ve Scunthorpe už v dubnu 2025. Zasáhla poté, co Jingye zvažovala uzavření tamních dvou vysokých pecí. Čínská skupina si ale až do nynějšího znárodnění ponechávala vlastnická práva, což podle vlády omezovalo možnosti rozhodovat o dlouhodobé budoucnosti podniku.

Závod zaměstnává přibližně 2700 lidí a provozuje poslední britské vysoké pece vyrábějící ocel přímo ze železné rudy a dalších primárních surovin. Londýn považuje tuto kapacitu za důležitou pro železnici, stavebnictví, energetickou infrastrukturu, obranu i zabezpečení strategických dodavatelských řetězců.

Číňané počítají investice, vláda vidí nulovou hodnotu

Pohled obou stran na hodnotu British Steel se zásadně rozchází. Jingye koupila podnik v roce 2020 a tvrdí, že do jeho provozu a modernizace vložila více než 1,2 miliardy liber. Čínské ministerstvo připomíná, že britská ocelárna byla ztrátová už před převzetím a bez čínského kapitálu by se její provoz ani pracovní místa nepodařilo udržet.

Britská vláda naopak tvrdí, že současná obchodní hodnota společnosti je kvůli dlouhodobým ztrátám a špatné finanční situaci nulová. Jednání s Jingye podle Londýna nevedla k dohodě, která by zajistila budoucnost podniku a zároveň představovala přijatelnou hodnotu pro daňové poplatníky.

Výše případného odškodnění zatím není stanovena. Zákon vyžaduje jmenování nezávislého znalce, který rozhodne, zda a v jakém rozsahu má bývalý vlastník na kompenzaci nárok. Podrobnější pravidla chce vláda předložit parlamentu na podzim a Jingye bude mít možnost se proti ocenění odvolat.

Záchrana už stála stovky milionů liber

Britští daňoví poplatníci už podnik financovali během období mimořádné vládní kontroly. Do 14. května 2026 poskytl stát British Steel provozní kapitál ve výši 484 milionů liber. Znárodnění tak neukončuje potřebu další podpory, ale dává vládě plnou kontrolu nad jejím využitím.

Podle ministerského hodnocení by bez převzetí hrozil kolaps společnosti, který by narušil železniční dopravu a další průmyslové dodavatelské řetězce. Britská výrobní kapacita by pak kolem roku 2035 pokrývala jen přibližně polovinu očekávané domácí potřeby oceli. Vláda proto označila znárodnění za jedinou životaschopnou možnost.

Nové vedení má nejprve stabilizovat provoz a následně připravit plán, který z British Steel vytvoří komerčně životaschopný a nízkoemisní podnik. Stát nevylučuje ani budoucí vstup soukromého investora, veřejné vlastnictví ale nyní chápe jako základ pro restrukturalizaci společnosti.

Znárodnění je součástí širší snahy Londýna obnovit domácí průmyslovou kapacitu. Britská ocelářská strategie počítá s podporou až 2,5 miliardy liber a s cílem vyrábět v zemi až polovinu oceli, kterou britská ekonomika spotřebuje. Vláda současně o 51 procent snížila objem oceli, který lze dovážet bez cel.