Peking neponechává nic náhodě ani v otázce případného ponorkového boje se Spojenými státy
Shutterstock.com
Nenápadný střet velmocí
Tichý závod pod hladinou – Čína mapuje oceány a připravuje se na podmořský boj s USA
Výzkumné lodě, senzory i data z celého světa. Peking propojuje vědu s armádou a vytváří detailní mapu oceánů, která může změnit rovnováhu sil na moři.
editor
Čína výrazně rozšiřuje mapování oceánského dna a buduje rozsáhlou síť podmořských senzorů napříč Tichým, Indickým i Severním ledovým oceánem.
Podle expertů nejde jen o vědecký výzkum – nasbíraná data mohou zásadně posílit schopnosti čínského námořnictva v případné ponorkové válce se Spojenými státy a jejich spojenci, zdůrazňuje specializovaný web Defense News.
Jedním z klíčových aktérů je výzkumná loď Tung-fang-chung 3, která v letech 2024 a 2025 opakovaně operovala v citlivých oblastech – u Tchaj-wanu, poblíž americké základny Guam i v Indickém oceánu.
Oficiálně prováděla klimatický a geologický výzkum, podle odborníků ale zároveň detailně mapovala mořské dno a kontrolovala podmořské senzory.
Takových plavidel je však mnohem více. Analýza pohybu desítek čínských výzkumných lodí ukazuje systematické „křížové“ mapování rozsáhlých oblastí oceánů – typickou metodu pro sběr detailních dat o podmořském terénu. Tyto informace jsou klíčové pro navigaci ponorek, jejich skrytý pohyb i detekci nepřátelských strojů.
Podle amerických i australských vojenských expertů umožňuje tento typ dat „připravit bojiště“. Znalost hloubky, reliéfu dna, teploty vody, salinity či proudů zásadně ovlivňuje šíření zvuku pod hladinou – a tedy i účinnost sonarů, na nichž je odhalování ponorek závislé.
Čínské aktivity se soustředí zejména na strategické oblasti: okolí Filipín, Guam, Havaj či trasy vedoucí k Malackému průlivu. Právě ten je klíčovou tepnou pro čínský dovoz ropy a dalších surovin. Mapování ale probíhá i v Arktidě, kde chce Peking do budoucna posílit svou přítomnost.
Významnou roli hraje koncept tzv. „civilně-vojenské fúze“, který prosazuje prezident Si Ťin-pching. V jeho rámci se vědecký výzkum přímo propojuje s armádními potřebami. I projekty prezentované jako civilní tak mohou mít dvojí využití.
Ambiciózním cílem je vytvořit takzvaný „transparentní oceán“ – síť stovek senzorů a bójí, které v reálném čase sledují změny v mořském prostředí, popisuje web Defense News.
Znalost hloubky, reliéfu dna, teploty vody, salinity či proudů zásadně ovlivňuje šíření zvuku pod hladinou – a tedy i účinnost sonarů, na nichž je odhalování ponorek závislé.
Takový systém by Číně umožnil dlouhodobě monitorovat pohyb ponorek v klíčových oblastech, například v Jihočínském moři nebo v úžinách, kudy procházejí americké síly.
Podle americké námořní rozvědky, kterou citují Defense News, jde o strategickou výzvu. Čína si díky těmto datům vytváří stále přesnější obraz podmořského prostředí, což jí umožňuje lépe skrývat vlastní ponorky a zároveň efektivněji vyhledávat ty cizí.
Z dlouhodobého hlediska může tento vývoj narušit tradiční výhodu Spojených států, které měly díky desetiletím výzkumu detailní znalost oceánského „bojiště“. Čínské mapování je podle expertů natolik rozsáhlé, že tuto převahu postupně eroduje.
Za celou strategií stojí i geopolitická motivace. Čína se snaží vymanit z omezení takzvaného prvního ostrovního řetězce – pásu území kontrolovaných americkými spojenci od Japonska po Indonésii. Detailní znalost oceánů jí má pomoci tento „uzávěr“ prolomit a rozšířit své vojenské působení daleko od vlastních břehů.
