Vědci z čínské Univerzity Tsinghua představili keramickou lithium-iontovou baterii, která bez problémů funguje při teplotách až 150 stupňů Celsia a krátkodobě přežije i dvojnásobek
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Číňané vyvinuli baterii, která přežije 300 °C. Může změnit elektroniku pro armádu i vesmír
Vědci z čínské Univerzity Tsinghua představili keramickou lithium-iontovou baterii, která bez problémů funguje při teplotách až 150 stupňů Celsia a krátkodobě přežije i dvojnásobek. Technologie by mohla najít uplatnění v nositelné elektronice, průmyslu, armádě i kosmických misích.
bac
Běžná lithium-iontová baterie by při teplotě 150 stupňů Celsia během několika minut začala bobtnat, poškodila se nebo vzplála. Nová keramická baterie vyvinutá výzkumníky z čínské Univerzity Tsinghua si podle serveru Interestingengineering s podobnými podmínkami poradí bez větších problémů.
Výzkumný tým představil plně keramickou lithium-iontovou baterii určenou především pro miniaturní elektroniku. Podle zveřejněné studie v odborném časopisu Matter pracuje spolehlivě v teplotách od 0 do 150 °C a zvládne i náhlý tepelný šok o teplotě 300 °C po dobu 20 sekund, aniž by ztratila svou strukturální stabilitu. „Naše baterie si zachovává funkčnost i v extrémních podmínkách, kde běžné technologie selhávají,“ uvádějí autoři studie.
Klíčovou výhodou nové technologie je bezpečnost. Na rozdíl od klasických lithium-iontových akumulátorů neobsahuje hořlavý kapalný elektrolyt, který bývá hlavní příčinou požárů a explozí při přehřátí nebo mechanickém poškození.
Vývojáři problém vyřešili vícevrstvou keramickou konstrukcí, která kombinuje vysokou mechanickou odolnost s dostatečnou energetickou hustotou. Baterie navíc nepotřebuje při výrobě drahé vakuové prostředí ani vnější tlak pro zachování své konstrukce, což by mohlo usnadnit její sériovou výrobu. „Díky této konstrukci lze baterii vyrábět efektivněji a ve větším měřítku,“ dodávají vědci.
Při laboratorních testech si akumulátor po stovce nabíjecích cyklů udržel více než 76 procent původní kapacity. Podle autorů studie by se technologie mohla uplatnit v nositelné elektronice, průmyslových senzorech, letectví, kosmickém průmyslu nebo vojenských systémech, kde jsou běžné baterie kvůli vysokým teplotám a bezpečnostním rizikům limitující. „Vidíme široké možnosti využití všude tam, kde je klíčová odolnost vůči extrémním podmínkám,“ uvádí tým.