I takhle může vypadat futuristický tank (ilustrační obrázek)
Shutterstock.com
Zbraně budoucnosti
Čína přichází s jaderným tankem. Railgun by měl střílet na vzdálenost stovek kilometrů
Čínští vědci představili koncept 60tunového bojového vozidla s jaderným reaktorem a elektromagnetickým dělem. Railgun by mohl využívat až 50 megajoulů energie a teoreticky zasahovat cíle na vzdálenost kolem 450 kilometrů. Nasazení jaderného pohonu se ale plánuje nejdříve po roce 2045.
editor
Čínští vědci představili dlouhodobý koncept bojového vozidla, které by místo klasického pohonu využívalo malý jaderný reaktor a elektromagnetické dělo. Tank o hmotnosti zhruba 60 tun by měl podle návrhu disponovat reaktorem o výkonu 10 megawattů a railgunem schopným vystřelit projektil rychlostí kolem 3,5 kilometru za sekundu.
Teoretický dostřel elektromagnetického děla by mohl dosáhnout přibližně 450 kilometrů. Výzbroj by při výstřelu využívala až 50 megajoulů energie. Jaderný reaktor by přitom vyráběl elektřinu průběžně, což by umožnilo napájet nejen zbraň, ale také senzory, ochranné systémy či další energeticky náročná zařízení.
K takovému vozidlu má však vést několik vývojových etap. První generace by ještě používala dieselový generátor o výkonu 1500 koní a elektromagnetické dělo s energií 10 MJ. To by mělo mít teoretický dosah zhruba 150 kilometrů. Druhá generace by zvýšila energii výstřelu na 20 MJ a dostřel přibližně na 300 kilometrů. Teprve po roce 2045 vědci počítají s nasazením jaderného pohonu.
Navrhovaný malý modulární reaktor by využíval chlazení olovem a bismutem a měl by mít tepelný výkon 10 MW. Celý reaktorový systém by se měl vejít do prostoru o objemu pouhých dvou kubických metrů, přičemž jeho radiační ochrana by neměla vážit více než tři tuny. Návrh počítá také s nejméně pětiletým intervalem mezi výměnami paliva.
Americká armáda pomohla vymyslet robotické psy. Čína je teď vyrábí ve velkém
Právě tyto požadavky představují jeden z největších problémů konceptu. Konstrukce musí současně pojmout reaktor, stínění, zařízení pro přeměnu energie i dostatečně robustní pancéřování. Další komplikací je odvádění tepla. Reaktor bude produkovat značné množství odpadního tepla, které musí být z mobilního vozidla bezpečně odstraněno.
Ještě náročnější je samotný railgun. Reaktor dokáže vyrábět elektřinu průběžně, nikoli však dodat desítky megajoulů v jediném okamžiku. Vozidlo by proto potřebovalo výkonné kondenzátory, baterie nebo jiné zásobníky energie, které by se mezi jednotlivými výstřely postupně dobíjely.
Vojenský expert citovaný listem South China Morning Post označil instalaci štěpného reaktoru do tanku za prakticky nerealistickou. Upozornil především na hmotnost stínění, odvádění tepla a otázku, zda je takové množství energie pro klasický tank skutečně potřebné. Zničení vozidla s reaktorem by navíc mohlo představovat další riziko.
Studie proto připouští i jinou cestu: bezosádkové vozidlo, které by díky vysokému přísunu energie mohlo pohánět lasery, mikrovlnné zbraně, radary nebo systémy elektronického boje. Jaderný tank tak zatím zůstává především výzkumným konceptem. Studie byla publikována v recenzovaném čínském časopise Acta Armamentarii.
