Čína podle satelitních snímků staví první letadlovou loď na jaderný pohon. Vstupuje tak do elitního klubu USA a Francie
Foto: Shutterstock.com
Závod v dominanci arzenálu
Čína staví jaderný letadlový kolos, armádní lodě chrlí rychleji než USA. Rodí se nový globální vládce?
Čína je podle nových satelitních snímků velmi blízko tomu, že postaví svou první letadlovou loď na jaderný pohon. Plavidlo známé jako Type 004 by znamenalo zásadní kvalitativní skok v čínské námořní síle a přímou výzvu dlouhodobé dominanci Spojených států na světových oceánech.
Redaktor
Nové satelitní snímky, které analyzoval server Newsweek, ukazují výrazný posun ve stavbě čtvrté čínské letadlové lodě. Plavidlo označované jako Type 004 vzniká v loděnici Dalian v provincii Liaoning a podle dostupných informací je s vysokou pravděpodobností navrženo pro jaderný pohon.
Pokud se to potvrdí, Čína se zařadí mezi pouhé tři státy na světě, které disponují plavidly tohoto typu. Čínské námořnictvo už dnes disponuje největší flotilou na světě podle počtu plavidel a nové válečné lodě spouští na vodu zhruba třikrát rychleji než Spojené státy.
Podle bývalého důstojníka amerického námořnictva a analytika Centra pro novou americkou bezpečnost Toma Shugarta jsou na únorových snímcích z loděnice Dalian patrné dva masivní chráněné prostory uvnitř trupu rozestavěné Type 004, které odpovídají reaktorovým sekcím.
Shugart upozorňuje, že stavba nápadně připomíná rannou fázi amerických letadlových lodí třídy Ford, jež rovněž využívají dva jaderné reaktory.
„Zvyšuje to mou jistotu, že jde o jaderně poháněnou letadlovou loď, natolik, že bych to označil za extrémně pravděpodobné,“ uvedl Shugart pro Newsweek.
Poukázal přitom i na podobnosti s historickou americkou USS Enterprise. Ke stejnému závěru dospěl i bývalý belgický námořní důstojník a nezávislý analytik Frederik Van Lokeren.
Mluvčí čínského velvyslanectví ve Washingtonu Liu Pengyu pouze uvedl, že další vývoj letadlových lodí bude odpovídat obranným potřebám státu.
Analytici se shodují, že jaderná letadlová loď představuje symbolické potvrzení ambicí čínského prezidenta Si Ťin-pchinga vybudovat do poloviny tohoto století „armádu světové úrovně“.
Jaké flotile se Čína chystá konkurovat
Vstup do světa jaderných letadlových lodí staví Čínu do přímé konfrontace s jedinou a největší flotilou letadlových lodí na jaderný pohon – námořnictvem Spojených států.
US Navy provozuje celkem 11 aktivních jaderných „supercarrierů“, přičemž každý z nich nese více než 75 letadel, včetně stíhacích letounů, letounů elektronického boje a vrtulníků.
Podle specializovaného serveru Simple Flying je jedna loď třídy Ford schopna vypustit až 160 bojových letů denně a dokáže tak během 24 hodin pohrozit větší palebnou silou, než jakou některá národní letectva zvládnou vytasit za celý týden.
Letadlová loď třídy Nimitz USS George H.W. Bush
Foto: US Navy (oficiální PR)
Zásadní rozdíl spočívá v tom, že americké letadlové lodě nejsou izolovanými platformami. Fungují jako jádro takzvaných útočných skupin, které zahrnují doprovodné křižníky, torpédoborce, ponorky a globální logistickou infrastrukturu.
Právě tento ekosystém činí z amerických námořních gigantů nástroj rutinní projekce síly v globálním měřítku, nehledě na dekády operačních zkušeností.
Jediná v Evropě, zatím
Mimo USA existuje pouze jeden další provozovatel jaderné letadlové lodě – Francie se svým plavidel Charles de Gaulle. Loď o výtlaku přibližně 38 tisíc tun vstoupila do služby v roce 2001 a od té doby se účastnila řady bojových operací.
Od úderů proti Tálibánu v rámci operace Trvalá svoboda přes zásahy proti Islámskému státu až po mise spojené s konfliktem v Libyi. Hlavní údernou silou jsou palubní stíhačky Dassault Rafale.
Podle analýzy prezidenta think-tanku Warrior Maven a bývalého experta Pentagonu Krise Osborna je však provozní historie lodi poznamenána sérií technických problémů. Patří mezi ně opakované poruchy lodních šroubů, závady pohonného systému a epizody zvýšené radioaktivity.
Americký plán: recyklací paliva oslabit ruský vliv v jádru
Kritici dlouhodobě poukazují na to, že celková kvalita konstrukce neodpovídala ambicím projektu, což vedlo Francii k rozhodnutí připravit nástupnickou generaci.
Prezident Emmanuel Macron v prosinci 2025 potvrdil výstavbu nové jaderné letadlové lodě Porte-Avions Nouvelle Génération.
Zkráceně PA-NG má mít výtlak zhruba 78 tisíc tun, délku 310 metrů a do služby by měla vstoupit v roce 2038 a nahradit tak dosluhující Charles de Gaulle. Informoval o tom například server Euronews.
Projekt s odhadovanými náklady přes 10 miliard eur má podpořit přibližně 800 dodavatelů, z nichž většinu tvoří malé a střední podniky.
Ministryně ozbrojených sil Catherine Vautrin uvedla, že nová loď bude schopna opakovaných, dlouhodobých a vysoce intenzivních nasazení na velké vzdálenosti a s minimální přípravou.
