Čína zůstala proti všem. G20 chce omezit závislost ekonomik na levném exportu
Shutterstock.com
Čína zůstala proti všem. G20 chce omezit závislost ekonomik na levném exportu
Čína se na jednání finančních představitelů G20 ocitla prakticky sama proti zbytku skupiny. Země se shodly, že dlouhodobé obchodní nerovnováhy a ekonomický růst založený na masivním vývozu levného zboží představují riziko pro světovou ekonomiku. Peking jako jediný s klíčovou částí závěrů nesouhlasil. Spor přichází v době, kdy Spojené státy zvažují další cla na čínský dovoz a Washington vyzývá ostatní ekonomiky, aby před přebytkem čínské produkce začaly chránit vlastní průmysl.
msk, čtk
,
„Není udržitelné, aby netržní ekonomiky chrlily na světové trhy nekonečný proud levného zboží,“ prohlásil americký ministr financí Scott Bessent po dvoudenním zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank G20 v Asheville v Severní Karolíně. Podle agentury AP podpořilo tento pohled 19 členů G20, zatímco Čína se postavila proti.
Nejde jen o americkou interpretaci jednání. Oficiální prohlášení amerického předsednictví G20 uvádí, že země s dlouhodobě nadměrnými vnějšími přebytky mají odstranit politiky, které omezují domácí spotřebu a vedou k přílišné závislosti hospodářského růstu na exportu. Zároveň vyzývá k odstranění „netržních politik a praktik“, které globální nerovnováhy prohlubují. Dokument výslovně uvádí, že jej podpořili všichni přítomní členové G20 kromě Číny, která měla námitky mimo jiné právě proti pasáži o globálních nerovnováhách.
Washington míří především na Čínu
Přestože text závěrů Čínu v pasáži o obchodních nerovnováhách přímo nejmenuje, Bessent žádné pochybnosti o hlavním adresátovi nenechal. Čínu označil za zemi s největším a podle něj neudržitelným přebytkem běžného účtu. Čínský obchodní přebytek podle AP v roce 2025 dosáhl rekordních 1,2 bilionu dolarů.
Americká administrativa tvrdí, že čínský model založený na silné průmyslové výrobě, podpoře exportu a relativně slabé domácí spotřebě přenáší část problémů země na zahraniční trhy. Bessent už dříve argumentoval, že Čína se snaží vlastní ekonomické obtíže řešit právě exportem přebytečné produkce a že takový model vytváří stále větší nerovnováhy mezi obchodními partnery. Tento pohled popsal také v dubnovém vystoupení pro Institute of International Finance.
Bessent nyní tvrdí, že americká „celní zeď“ vede k přesouvání části čínského zboží na jiné světové trhy. „Bohužel jsem měl pravdu,“ uvedl s tím, že ostatní země by se měly zamyslet nad ochranou pracovních míst a své výrobní základny před levnými dovozy.
Právě zde se americká politika začíná propojovat s debatou, kterou vede také Evropská unie. Evropské země v posledních letech stále častěji řeší čínskou konkurenci například u elektromobilů, baterií, solárních panelů nebo dalších průmyslových výrobků. Shoda na G20 ale posouvá téma dál: nejde už pouze o jednotlivé sektory, ale o samotný model globální ekonomiky, v němž jedna velká země vytváří výrazný přebytek a spoléhá na to, že její produkci absorbuje zahraničí.
Trumpova odpověď má problém: cla zdražují zboží
Bessent podle AP některým svým protějškům doporučoval, aby se inspirovali přístupem administrativy Donalda Trumpa a proti obchodním nerovnováhám využili cla či jiné ochranné nástroje. Tento recept má ale také významné náklady.
Nezávislá americká organizace Tax Foundation spočítala, že cla zavedená Trumpovou administrativou v roce 2025 zvýšila maloobchodní ceny dováženého zboží v USA přibližně o sedm procentních bodů proti předchozímu trendu. Analýza Tax Foundation tak připomíná základní problém cel: část nákladů nakonec nesou domácí firmy a spotřebitelé.
Navíc se ukázalo, že část Trumpových cel stála na problematickém právním základě. Americký Nejvyšší soud letos v únoru rozhodl, že zákon International Emergency Economic Powers Act (IEEPA) prezidentovi neposkytuje pravomoc jednostranně zavádět cla. Rozsudek tím zrušil právní základ velké části globálních tarifů, které Trump pod tímto zákonem zavedl. Rozhodnutí Nejvyššího soudu USA.
Bílý dům proto hledá jiné právní cesty. Podle informací AP z konce srpna administrativa zvažuje nové dodatečné clo 7,5 procenta na čínské zboží, kterým chce reagovat právě na údajnou nadbytečnou průmyslovou kapacitu a podhodnocený export. Rozhodnutí ale zatím není konečné.
Výsledek jednání G20 tak neznamená, že se svět shodl na americkém receptu v podobě vysokých cel. Ukazuje ale něco možná podstatnějšího: obavy z čínského exportního modelu už nejsou pouze americkým tématem.
Pro Peking je právě tohle nepříjemnější zpráva než jedno nové clo. Pokud se velké ekonomiky začnou shodovat, že masivní exportní přebytky představují systémový problém, mohou proti čínským dovozům postupně přibývat cla, antidumpingová opatření, požadavky na lokální výrobu nebo další bariéry. Spor mezi USA a Čínou by se tím mohl změnit v mnohem širší přeskupování světového obchodu.
