Čínské automobilky přepisují světový trh. Za půl roku vyvezly přes pět milionů vozů
Shutterstock.com
Čína chrlí milion aut měsíčně. Cla její automobilovou lavinu nezastavila
Čínské automobilky překonaly hranici, která se ještě před několika lety zdála nedosažitelná. V červnu země poprvé vyvezla více než milion vozidel během jediného měsíce.
msk
Podle údajů Čínské asociace výrobců automobilů dosáhl export přibližně 1,04 milionu vozů. Proti květnu vzrostl o 11,6 procenta a ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o více než 75 procent.
Za celé první pololetí opustilo čínské továrny přes 5,1 milionu vozidel určených pro zahraniční trhy. Meziroční růst přesáhl 65 procent.
Pokud bude současné tempo pokračovat, může se Čína přiblížit deseti milionům vyvezených vozidel za rok. To by znamenalo další zásadní posun v odvětví, kterému po desetiletí dominovaly značky z Japonska, Německa, Spojených států a Jižní Koreje.
Rekord táhnou elektromobily i klasické motory
Čínská exportní expanze už není pouze příběhem levných elektromobilů.
Z červnového vývozu připadlo přibližně 523 tisíc vozidel na kategorii označovanou v Číně jako nová energetická vozidla. Patří sem bateriové elektromobily, plug-in hybridy a některé další alternativní pohony. Jejich export se meziročně zvýšil o 160 procent.
Současně Čína vyvezla 514 tisíc automobilů s klasickými spalovacími motory, meziročně o téměř třetinu více. Obě skupiny se tak na rekordním výsledku podílely přibližně stejně.
To je pro evropské výrobce nepříjemná zpráva. Čínské automobilky jim nekonkurují pouze v čistě elektrickém segmentu, kde mají výhodu v bateriích, softwaru a výrobních nákladech. Stále výrazněji vstupují také do hybridů, městských benzinových vozů, SUV a lehkých užitkových automobilů.
Značky jako BYD, Geely, Chery, MG, Omoda nebo Jaecoo postupně rozšiřují nabídku, budují prodejní sítě a přizpůsobují modely jednotlivým trhům.
Domácí trh už nestačí
Za exportním boomem nestojí jen rostoucí obliba čínských vozů v zahraničí. Důležitou roli hraje také slábnoucí domácí poptávka.
Prodej osobních automobilů v samotné Číně v červnu meziročně klesl přibližně o 26 procent. Trh zasahuje vleklá krize nemovitostí, opatrnost domácností, postupné omezování některých nákupních podpor a především mimořádně tvrdá cenová válka.
V Číně působí desítky automobilových značek, z nichž mnohé vyrábějí více vozidel, než dokážou doma prodat. Výrobci proto snižují ceny, nabízejí vysoké slevy a tlačí dodavatele k úsporám.
Část firem se dostává pod rostoucí tlak na marže. Vývoz je pro ně cestou, jak využít továrny, rozložit vývojové náklady do většího počtu vozů a v některých zemích prodávat za vyšší ceny než doma.
Zahraniční expanze už proto není jen příležitostí. Pro řadu čínských výrobců se stává podmínkou dalšího přežití.
„V čínském vysoce konkurenčním prostředí budou mít společnosti, které nevstoupí do zahraničí, obrovské problémy přežít,“ popsal situaci prezident zahraniční divize automobilky GAC Wei Haigang.
Cla zpomalují jednu cestu, nikoli celý proud
Evropská unie zavedla na konci roku 2024 dodatečná cla na bateriové elektromobily vyrobené v Číně. Podle výrobce se jejich sazba pohybuje přibližně od osmi do 35 procent nad rámec běžného desetiprocentního dovozního cla.
Brusel opatření zdůvodnil tím, že čínský řetězec elektromobilů získává státní podporu, která evropským výrobcům hrozí hospodářskou újmou.
Celkový čínský export ale pokračuje v prudkém růstu. Cla se totiž týkají pouze bateriových elektromobilů, nikoli všech vozidel vyrobených v Číně.
Plug-in hybridy, běžné hybridy a automobily se spalovacími motory dodatečným antisubvenčním clům nepodléhají. Čínské značky proto rychle upravují modelovou nabídku a do Evropy posílají více vozů, na které se opatření nevztahuje.
Výrobci zároveň mohou část nákladů absorbovat díky nižším výrobním cenám, zmenšit své marže nebo nabídnout slevu. Některé čínské modely proto zůstávají konkurenceschopné i po započtení cla.
Vývoz do Evropské unie se v prvním pololetí zvýšil meziročně o 12,7 procenta. Jde o celkový čínský export zboží, nikoli pouze o automobily, přesto číslo ukazuje, že obchodní bariéry zatím nedokázaly širší příliv čínského zboží zastavit.
Exportní statistiky nejsou úplně stejné
Údaje o rekordním měsíci se mohou podle zdroje mírně lišit.
Čínská asociace výrobců automobilů uvádí červnový export kolem 1,04 milionu vozidel. Celní statistiky citované některými médii hovoří přibližně o 1,06 milionu. Údaje zaměřené pouze na osobní automobily ukazují zhruba 905 tisíc vozů.
Rozdíl vzniká odlišnou metodikou. Některé statistiky zahrnují nákladní a další užitková vozidla, jiné sledují pouze osobní automobily nebo velkoobchodní dodávky výrobců.
Čínský export navíc neznamená automaticky export čínských značek. Do statistik se započítávají také auta zahraničních výrobců vyrobená v čínských závodech.
Základní trend je však ve všech souborech stejný: vývoz automobilů z Číny roste mimořádně rychle, zatímco domácí prodej slábne.
Evropa čelí tlaku na několika frontách
Evropský automobilový průmysl zaměstnává miliony lidí a představuje klíčovou část průmyslové výroby Německa, Francie, Itálie, Španělska, Česka a Slovenska.
Čínská konkurence jej zasahuje ve chvíli, kdy musí současně investovat do elektromobility, softwaru, baterií a nových výrobních platforem. Evropským firmám zároveň klesá prodej v samotné Číně, která pro ně byla dlouhá léta jedním z nejvýnosnějších trhů.
Čínští výrobci tak postupují opačným směrem. Nejprve získali dominanci na domácím trhu a nyní využívají jeho rozsah k expanzi do zahraničí.
Podle výzkumného centra Evropské komise měla Čína už v roce 2024 přibližně 40 procent světové výrobní kapacity automobilového průmyslu. Evropská unie i Spojené státy dosahovaly každá přibližně 15 procent.
Čínská auta současně představovala 55 procent hodnoty všech bateriových elektromobilů dovážených do EU. Nešlo přitom jen o čínské značky, ale o veškerá elektrická auta vyrobená v Číně.
Cla proto mohou evropským firmám poskytnout čas. Sama však nevyřeší rozdíl ve výrobních nákladech, rychlosti vývoje, dostupnosti baterií ani schopnosti nabízet nové modely v kratších intervalech.
Další fází budou zahraniční továrny
Čínské automobilky vědí, že pokračující růst exportu vyvolá další politickou reakci.
Spojené státy čínským osobním elektromobilům prakticky uzavřely trh prostřednictvím vysokých cel a bezpečnostních pravidel. Evropská unie používá antisubvenční cla. Další státy zavádějí dovozní omezení nebo požadují, aby výrobci část produkce přesunuli na jejich území.
Čínská expanze se proto bude postupně měnit. Místo pouhého nakládání aut na lodě budou výrobci stále častěji stavět montážní a výrobní závody přímo na cílových trzích.
Tím mohou snížit přepravní náklady, obejít část cel a prezentovat se jako místní zaměstnavatelé. Současně ale musí lokalizovat dodavatelské řetězce, splnit místní pravidla a investovat miliardy do továren a distribučních sítí.
Evropa se tak nemůže spoléhat pouze na ochranu hranice. Čínské automobilky mohou časem vyrábět čínské modely přímo uvnitř jednotného evropského trhu.
Blíží se druhý čínský exportní šok
Čínský vývoz není omezen pouze na automobily. Prudce rostou také dodávky baterií, solárních technologií, strojů, elektroniky a některých výrobků spojených s umělou inteligencí.
Podíl exportu na tržbách čínského zpracovatelského průmyslu se v prvních měsících roku dostal na nejvyšší úroveň od vstupu země do Světové obchodní organizace v roce 2001.
Část ekonomů proto mluví o druhém čínském exportním šoku. Zatímco první vlna na začátku století se soustředila především na levné spotřební zboží, současná Čína vyváží technologicky složité výrobky s vysokou přidanou hodnotou.
Automobily jsou nejviditelnějším symbolem této změny. Čína se během několika let posunula z okrajového exportéra na světovou jedničku a nyní směřuje k objemu, který nemá v moderní historii odvětví obdoby.
Pro evropské automobilky není největším problémem samotný červnový rekord. Je jím skutečnost, že milion vyvezených vozů za měsíc nemusí být jednorázovou výjimkou, ale novým normálem.
