Jan Staněk, řídící partner venture kapitálového fondu Purple Ventures a člen správní rady České startupové asociace
archiv Jan Staněk / Shutterstock / koláž Hrot
Od smogu k robotům. Čína přeskočila vývojové fáze, zatímco Evropa přešlapuje
Čína se za poslední desetiletí proměnila rychlostí, kterou si v Evropě už ani neumíme představit. Z kdysi znečištěné, levné výrobní základny se stává technologicky vyspělá, silně digitalizovaná a stále sebevědomější země. Pro Evropu z toho plyne nepříjemná otázka. Dokážeme se ještě měnit dost rychle na to, abychom byli ve 21. století relevantní?
Jan Staněk
Pokud se do ní dostanete, otevřou se vám dveře. Důvěra se buduje roky. V Číně musíte respektovat hierarchii, způsob komunikace i drobné rituály. Západní přímočarost tam může působit velmi necitlivě. Špatně podaná kritika, nevhodné chování u jednání nebo nerespektování společenských pravidel může vztah nevratně poškodit.
Když se vám ale podaří důvěru vybudovat, může být mimořádně pevná. Měl jsem možnost se po letech setkat s bývalými kolegy a i po dlouhé době s nimi mluvit velmi otevřeně. Právě díky dlouhodobému vztahu jsem slyšel věci, které by běžný návštěvník Číny nikdy neslyšel. A to je pro pochopení země nesmírně cenné.
Čína investuje tam, kde Evropa váhá
Jedna z nejsilnějších čínských schopností je rozhodnout se a konat. To je vidět na infrastruktuře, energetice, elektromobilitě, robotizaci i výrobě. Když Čína stanoví prioritu, dokáže ji naplnit s tempem, které je v Evropě téměř nepředstavitelné.
Platí to pro obnovitelné zdroje, rychlovlaky, elektromobily i jadernou energetiku. Čína staví solární a větrné zdroje v objemech, které přesahují zbytek světa. Zároveň dál používá uhlí jako stabilizační zdroj a buduje jaderné elektrárny ve velkých počtech. Z evropského pohledu to může vypadat jako rozpor. Z čínského pohledu jde o pragmatický energetický mix, který má zajistit stabilitu, růst a postupnou dekarbonizaci.
Podobné je to v elektromobilitě. Čína ji neřeší jako kulturní válku. Bere ji jako technologickou, průmyslovou a geopolitickou příležitost. Výsledkem je, že v ulicích čínských měst vidíte obrovské množství elektrifikovaných aut, tichou dopravu a domácí výrobce, kteří začínají velmi zásadně ohrožovat evropský automotive. A přemýšlí v dekádách, protože elektřinu pro dopravu umí vyrobit doma, kdežto u ropy jsou závislí na importu. Podle dubnových výsledků se již přes 61 % zákazníků nových automobilů rozhodlo pro elektromobil či plug-in hybrid. I tamní spotřebitelé nechtějí být vydíratelní cenou pohonných hmot na čerpací stanici kvůli válečnému konfliktu daleko od domova.
Čína má slabiny, ale i tak nám rychle utíká
Samozřejmě ale Čína není bez problémů. Naopak. Demografie je možná její největší slabina. Populace stárne, porodnost klesá a mladá generace nechce žít stejně jako ta předchozí. Režim tvrdé práce 9-9-6, tedy od devíti ráno do devíti večer šest dní v týdnu, je dlouhodobě neudržitelný. Lidé chtějí lepší kvalitu života, méně uzavírají manželství a rodí méně dětí. Do toho vstupuje umělá inteligence, tlak na pracovní trh, zásadní pokles cen nemovitostí a nejistota v globálním obchodě.
Čína má obrovskou sílu, ale také obrovská vnitřní napětí. Tchaj-wan, čipy, drony, robotizace a nové formy válčení mohou v příštích letech zásadně změnit světový řád. Čína ale přemýšlí v dekádách. A pokud Západ slábne, je roztříštěný a neumí se rozhodovat, bude se čínský vliv dále zvětšovat, jak je již dnes silně patrné v Asii, Africe i Jižní Americe.
Rozhodně nechci vyzývat k tomu, abychom Čínu kopírovali. Nechci žít v systému, kde stát může člověka digitálně vypnout. Jsem hluboce vděčný za to, že žiju v Evropě, v demokratické, bezpečné a svobodné společnosti. Právě proto bychom si ale měli přiznat, že jen hodnoty možná nestačí, pokud za nimi nestojí dostatečná schopnost jednat, inovovat a adaptovat se.
Evropa má obrovskou kvalitu života, silné vzdělání, zdravotnictví, bezpečnost i kapitál. Ale chybí nám rychlost, odvaha a jasná vize. Přeregulovali jsme sami sebe. Stavíme pomalu, rozhodujeme pomalu, investujeme málo do technologií a často se tváříme, že budoucnost počká.
Nepočká. Umělá inteligence, robotizace, energetická transformace, demografie a geopolitika změní svět rychleji, než jsme zvyklí. Čína v tom bude jedním z hlavních hybatelů. Pokud chce být Evropa ve 21. století relevantní, musí se naučit jednat strategicky, tvrdě pracovat, investovat do inovací a přestat si sama svazovat ruce.
Autor je řídící partner venture kapitálového fondu Purple Ventures a člen správní rady České startupové asociace
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
