Čínský prezident Si Ťin-pching prosazuje hodně eklektickou strategii v energetice, Peking má ale díky ní výraznou výhodu proti zbytku světa
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Peking staví elektrostát
Zatímco svět bojuje s energetickou krizí, Čína tiše získává náskok
Díky masivním zásobám ropy a dominantnímu postavení v čisté energetice může Peking nejen ustát šok, ale i posílit svou globální pozici.
editor
Čína se podle analýz nachází v unikátním postavení uprostřed globální energetické krize vyvolané omezením dodávek ropy a plynu přes Hormuzský průliv.
Zatímco většina asijských ekonomik čelí nedostatku energií, Peking těží z kombinace rozsáhlých zásob ropy a masivně vybudované infrastruktury v oblasti obnovitelných zdrojů. Informace vyplývají z mezinárodních analýz a ekonomických komentářů citovaných v zahraničních médiích.
Klíčovým faktorem je skutečnost, že Čína v posledních letech systematicky budovala jak zásoby fosilních paliv, tak dominantní postavení v dodavatelských řetězcích čisté energie.
Země dnes kontroluje většinu světové produkce solárních panelů, větrných turbín, baterií i elektromobilů, což jí dává zásadní výhodu v době, kdy se svět potýká s nedostatkem ropy a plynu.
Krize v Hormuzu, kudy prochází zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu, způsobila prudké omezení toků energií na globálních trzích.
To vede k růstu cen a zároveň urychluje přechod k obnovitelným zdrojům, které se stávají relativně levnější a geopoliticky stabilnější alternativou, píše ekonomický a energetický portál Oilprice.com.
„Energetická bezpečnost se stává klíčovou prioritou vlád a přechod k čisté energii je stále více vnímán jako nástroj stability,“ uvedla analytička Yang Biqingová z think-tanku Ember pro Washington Post. Podle ní jde o dlouhodobý trend, který současná krize pouze urychluje.
Právě tento vývoj však výrazně posiluje Čínu, která v posledních letech masivně investovala do zelených technologií prostřednictvím státních subvencí.
Zatímco Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa část podpory obnovitelných zdrojů omezily, Peking budoval pozici globálního lídra v sektoru, který se nyní stává strategicky klíčovým.
Odborníci upozorňují, že svět se stále více dělí na dva energetické bloky. „Geopolitika je pro energetiku stejně důležitá jako ekonomická rozhodnutí jednotlivých států,“ uvedl Li Shuo z Asia Society Policy Institute pro deník Washington Post. Podle něj nejde jen o volbu mezi fosilními palivy a zelenou energií, ale o širší geopolitické zařazení států.
Čína přitom neupouští ani od tradičních zdrojů energie. Prezident Si Ťin-pching dlouhodobě prosazuje eklektickou strategii, která kombinuje rozvoj obnovitelných zdrojů s jadernou energetikou, vodními zdroji i pokračujícím využíváním uhlí jako stabilizačního pilíře energetického mixu.
Tento přístup má podle Pekingu zajistit energetickou bezpečnost v období globální nejistoty a současně posílit pozici Číny jako klíčového hráče světové energetické transformace.
