Čínský prezident Si Ťin-pching
koláž Hrot24 / Shutterstock.com
Závody v subvencích
Čína přepisuje pravidla kapitalismu. Masivní dotace spouštějí globální průmyslovou válku
Čína výrazně navyšuje státní podporu klíčovým průmyslovým odvětvím, od polovodičů po solární energetiku. OECD varuje, že tento model deformuje globální trh a vyvolává reakci Západu v podobě cel a průmyslových pobídek, což eskaluje novou ekonomickou válku.
editor
Stále relativně nedávná pandemie a následné geopolitické konflikty zásadně otřásly globálními dodavatelskými řetězci. Státy si uvědomily zranitelnost způsobenou závislostí na zahraničních dodávkách a začaly masivně investovat do strategických odvětví.
Peníze lijí od polovodičů přes kritické suroviny až po farmacii. Cílem je zajistit soběstačnost, posílit domácí výrobu a snížit závislost na geopolitických rivalech, píše ekonomický zpravodajský web Oilprice.com.
Podle nové analýzy OECD dosáhly globální průmyslové dotace 108 miliard dolarů (přes 2,25 bilionu korun), což je nejvyšší úroveň od finanční krize 2008–2009.
Průměrně tvoří 1,3 procenta příjmů firem v klíčových sektorech. Tento trend je sice globální, ovšem Čína v něm hraje zcela dominantní roli.
OECD uvádí, že její firmy ve strategických odvětvích dostávají třikrát až osmkrát vyšší státní podporu než podniky v zemích OECD.
V průměru jde o zhruba 2,5 procenta jejich tržeb, zatímco v Japonsku či Jižní Koreji jsou to jen 0,3 procenta. Podle odhadů právě tato podpora vysvětluje až 60 procent nárůstu globálního tržního podílu čínských firem za poslední dvě dekády.
Nejvýraznější rozdíl je vidět v polovodičích a solární energetice, píše Oilprice.com. V čínském čipovém průmyslu dosahují dotace až 10 procent tržeb, zatímco globální průměr je kolem dvou procent.
Peking navíc prostřednictvím státních fondů, jako je „Big Fund III“, investuje desítky miliard dolarů do rozšiřování výrobních kapacit.
Důsledky jsou už viditelné v exportních datech. Vývoz čínských integrovaných obvodů vzrostl meziročně o více než 80 procent a domácí výrobci rychle posilují pozici na globálním trhu.
Firmy jako YMTC nebo CXMT se snaží konkurovat světovým lídrům v paměťových čipech a Čína se postupně přibližuje technologické soběstačnosti.
Podobně v solárním průmyslu čínské firmy díky státní podpoře ovládají více než 80 procent globálního dodavatelského řetězce.
Masivní kapacity vedly k nadprodukci, která srazila ceny solárních panelů o desítky procent a umožnila rychlé rozšíření obnovitelných zdrojů po celém světě.
OECD ale varuje, že tento model má i negativní dopady. Nadměrné dotace vytvářejí globální přebytek kapacit, deformují ceny a znevýhodňují konkurenty, kteří nejsou schopni držet krok se státem financovanými investicemi.
Západní ekonomiky na to reagují kombinací pobídek a protekcionismu. Spojené státy i EU zavádějí vysoká cla na čínské elektromobily, solární technologie či baterie. Cílem je zpomalit nástup čínské dominance a podpořit domácí průmysl.
Základní otázka ale zůstává otevřená: zda může tradiční tržní kapitalismus soutěžit se systémem, kde stát dlouhodobě a koordinovaně financuje „národní šampiony“.
Čína vsadila na plánování a kapitál ze státních zdrojů, zatímco Západ se snaží balancovat mezi volným trhem a rostoucí potřebou průmyslové politiky.
