Arktida se postupně mění v novou obchodní trasu
Shutterstock.com
Mráz a kry
Nová Hedvábná stezka vede ledem. Čína využívá Arktidu k cestě do Evropy
Čína hledá cestu kolem geopolitických rizik v Rudém moři a využívá rychle se měnící podmínky v Arktidě. Nová pravidelná linka po Severní mořské cestě může v létě výrazně zkrátit spojení mezi Asií a Evropou. Zároveň ale zvyšuje závislost na Rusku a přináší rizika spojená s plavbou v Arktidě.
editor
Nebezpečí v Rudém moři a kolem klíčových námořních průlivů mění mapu světové námořní dopravy. Čína proto stále více využívá arktickou trasu jako alternativu k tradiční cestě přes Suezský průplav a Rudé moře.
Čínská přepravní společnost Sea Legend nyní spouští pravidelnou týdenní kontejnerovou linku mezi Čínou a Evropou. Trasu označuje jako „Ledovou hedvábnou stezku“.
V letních měsících může podle Financial Times zkrátit cestu mezi čínským Ningbo a britským Felixstowe přibližně na polovinu.
Důvodem je kombinace geopolitiky a klimatických změn. Hrozby ze strany Húsíů v Rudém moři a kolem průlivu Báb al-Mandab nutí lodní společnosti hledat bezpečnější cesty.
Zároveň ubývá arktického ledu, takže některé lodě mohou v létě proplouvat severní trasou bez doprovodu specializovaných ledoborců.
Čína má náskok
Takzvaná Severní mořská cesta vede podél ruského pobřeží a pro Čínu má jednu zásadní výhodu: Peking má s Moskvou úzké vztahy. Pro čínské přepravce je proto politicky snazší využívat trasu, jejíž provoz z velké části kontroluje Rusko.
Plavbu přes Severní mořskou cestu organizuje ruská státní společnost Rosatom a Moskva rozhoduje o povoleních pro lodě, které chtějí trasu využít.
Západní přepravci jsou mnohem opatrnější. Maersk sice v roce 2018 arktickou trasu jednou vyzkoušel, jako pravidelnou službu ji ale nezavedl.
Podobný postoj mají také MSC nebo Hapag-Lloyd. MSC loni uvedla, že v Arktidě stále nejsou zajištěny podmínky pro bezpečnou a spolehlivou komerční plavbu.
Kratší cesta, větší riziko
Arktická trasa má atraktivní výhodu: může výrazně zkrátit cestu mezi Asií a Evropou. Nejde ale o jednoduchou náhradu Suezského průplavu.
Počasí a led mohou plavbu komplikovat i v létě. Vzdálenost od infrastruktury znamená, že záchranné operace jsou mnohem složitější než na tradičních námořních trasách. Problémem jsou také možné poruchy lodí a riziko úniku ropy v mimořádně citlivém arktickém prostředí.
Podle analýzy pojišťovny Allianz bylo v arktických vodách v letech 2014 až 2023 zaznamenáno 531 incidentů. Téměř polovina z nich souvisela s poškozením nebo selháním strojního vybavení.
Rizika ale dostávají jinou váhu v době, kdy jsou jižní trasy vystaveny geopolitickým útokům. Húsíové nadále ohrožují lodě v Rudém moři a Báb al-Mandabu. Některé lodě se proto snaží problematickým oblastem vyhnout.
Čínské lodě navíc mohou mít v některých situacích výhodu. Írán a Húsíové obecně nechtějí útočit na plavidla spojená s Čínou, ale v prostředí současného konfliktu nelze vyloučit chybný odhad nebo nechtěný útok.
Arktida jako nová obchodní fronta
Pro západní společnosti však zůstává Severní mořská cesta problematická především kvůli Rusku. Nechtějí být závislé na infrastruktuře a povoleních země, která vede válku proti Ukrajině a je v ostrém konfliktu se Západem.
Pokud se budou bezpečnostní problémy na Blízkém východě protahovat, může proto Čína získat v arktické námořní dopravě další náskok. Pro ostatní přepravce zůstává alternativou spíše delší cesta kolem afrického mysu Dobré naděje.
Arktida se tak postupně mění v novou obchodní trasu. Její budoucnost ale nebude záviset jen na tajícím ledu. Stejně důležité budou vztahy s Ruskem, bezpečnost, ochrana citlivého ekosystému a schopnost zvládat mimořádné situace v jednom z nejodlehlejších regionů planety.
